Místa původu kulturních rostlin nejsou na kontinentech rozptýlena, ale soustřeďují se do několika oblastí Asie, Evropy, Ameriky a částečně Afriky. Byl to Ruský vědec Vavilov (1949), který přesně analyzoval tyto oblasti vzniku a označil je jako genetická centra. Touto problematikou se zabývala řada autorů. Žukovskij uvádí celkem 12 center původu kulturních rostlin.
{mos_sb_discuss:22}
Mnoho rostlin se však objevuje ve váce genetických centrech. Tento jev je se dá vysvětlit tím, že kulturní formy patřící jednomu druhu vznikly v různých oblastech nezávisle na sobě a také stěhováním kulturních rostlin. V původních genetických centrech se z planých forem vyvinuly kulturní rosliny. Hlavně zásluhou člověka se stěhovaly do nových tzv. sekundárních genetických center. Podobně je tomu u citrusů, s kterými se setkáváme v několika genetických centrech.
1) Čínskojaponské genetické centrum
Zahrnuje hornaté oblasti východní Číny, Nepál, Koreu a Japonsko. Podčeleď Aurantioideae, kam patří všechny citrusy , je v této oblasti zastoupena řadou druhů. Převážná část z nich roste planě v monzumové oblasti – od severozápadní Indie až po severní Čínu a dále na jih přes Sundské ostrovy až na ostrovy východní Polynésie. Čína je primárním genetickým centrem některých kulturních i planě rostoucích citrusů, Japonsko pak jejich druhotným centrem se starou šlechtitelskou tradicí.
Citrus sinensis L. OSB. – pomerančovník: Pochází z jižní Číny nebo Indie. V planém stavu je neznámý. Druhotným genetickým centrem je řada subtropických zemí s podobným klimatem ( oblast Středozemního moře, Brazílie, Jižní státy USA a další).
Citrus reticulata BLANCO – mandarina : Tento druh se nevyskytuje v planém stavu. Pochází pravděpodobně z Filipín, druhotným centrem je Japonsko. V Japonsku vznikla celá řada kvalitních značně mrazuvzdorných kultivarů.
Citrus junos SIEB. ex TAN. : Starý kulturní druh, který byl znám již před 2500 lety byl nalezen i vysoko v horách ( 1400m.n.m.) Pro svoji mrazuvzdornost se používá jako podnož.
Citrus ichangensis SWING: Tento druh se v planém stavu vyskytuje v západní, střední a jihozápadní Číně. Kříží se s kulturními citrusy a využívá se jako zákrsková podnož.
Fortunela margarita (LOUR.) SWING.: V planém stavu neznámý druh pocházející z jihozápadní Číny. Má charakter stálezeleného stromu a prochází zimním klidem.
Fortunela japonica (THUNB.) SWING.: Tento druh není znám v planém stavu. Pravděpodobně vznik v Japonsku, které považují někteří autoři za prvotní genetické centrum.
Fortunela hindsii (CHAMO.) SWING.: Méně významný druh rostopucí v horách východní Číny.
Poncirus trifoliáta (L.) RAF.: Planě roste v severní Číně, pronikl hluboko do mírného pásma. Je jedním ze tří druhů v podčeledi Aurantioideae, unichž dochází k opadu listů.Kříží se s kulturními citrusy. Z hybridů byla vyselektována celá řada kvalitních podnoží, které jsou mrazově zabezpečené do -12°C . Poncirus je nejrozšířenější podnoží v okrajových oblastech pěstování citrusů.
2) Indonézskoindočinské genetické centrum
Toto genetické centrum zahrnuje oblast Indočíny, Indonézie, Malajsie a Filipín.
Citrus limon (L.) BURM.f. – citroník: V planém stavu se nevyskytuje. Pěstuje se jako kulturní plodina v řadě subtropických zemí. Prvotním genetickým centrem je pravděpodobně Indočína nebo Indie. Druhotným centrem je oblast Středozemního moře a USA.
Citrus grandis (L.) OSB. – šedok, pumelo: V planém stavu neznámý druh pocházející z jihovýchodní Asie. Pěstuje se jako velmi cennná plodina v Číně, Indii a částečne i v Japonsku.
Citrus aurantium (L.) – bigarádie: Pochází z jihovýchodní Asie a planě roste v oblasti Himaláje. Široce se pěstuje v subtropech. Patří mezi základní podnože je náchylny k Tristéze.
Citrus aurantifolia (CHR.) SWING. : Pochází z Malajského souostroví. Je rozšířen v Indii a Egyptě. Je málo odolný vůči nízkým teplotám a snadno se kříží s ostatními citrusy.
Z tohoto genetického centra pochází rovněž sekce Papeda, která je představována druhy Citrus celebica KOORD., Citrus macroptera MONTR., a Citrus hystrix D.C.
3) Australské genetické centrum
Austrálii jako samostatné genetické centrum původu kulturních rostlin uvádí poprvé Žukovskij (1971). Z citrusů je zde významný rod Eremocitrus glauca nověji Citrus glauca (LINDL.) SWING. A rod Microcitrus SWING. Mající šest druhů. Oba rody jsou příbuzné s rodem Citrus – snadně se kříží. ( Faustrime, Faustrimedin, Eremolemon, Eremoorange,Citrangeremo a další.)
4) Indické genetické centrum
Toto genetické centrum se prakticky kryje s územím Indie a Bangladéše. Z této oblasti pochází ředa druhů rodu Citrus.
Citrus medica (L.) – cedrát : Pochází z Indie nebo Číny. V planém stavu není znám. Pěstuje se v řadě subtropických zemí, do oblasti Sředozemního moře byl dovezen z Indie vojáky Alexandra Makedonského.
Citrus assamensis D. et BHAT.:Druh pocházející z území dnešního Bangladéše.
Citrus latipes TAN. : Planě roste v horách severovýchodní Indie a severní Barmy až do výšky 1830m.n.m. Plody jsou nejedlé.
6) Předoasijské genetické centrum
Zahrnuje území Malé Asie, Zakavkazí, Íránu a vysočiny Turkmenie. V tomto genetickém centru vznikla mimo několika druhů subtropických ovocných dřevin ( D. lotus, Pistacie, a další) i celá řada ovocných druhů mírného pásma.
7) Středomořské genetické centrum
Toto genetické centrum má velmi starou historii v pěstování rostlin a je také místem původu celé řady kulturních plodin. Ze subtropického ovoce má význam především rod Ceratonia a Citrus.
Citrus limon (L.) BURM.f.-citroník: Sekundární genetické centrum, které vzniklo na sicílii v období římského impéria. Je charakteristické velkým množstvím nových kultivarů vzniklých především cestou spontánních mutací.
Citrus sinensis (L.) OSB. – pomerančovník: Druhotné genetické centrum vzniklo v minulosti především ve Španělsku a v Palestině, odkud pochází řada nových kultivarů vzniklých vlivem pupenových mutací.
Klasifikace rodu Citrus podle Tanaky (1969)
Podrod: Archicitrus
I. sekce: Papeda
C. hystrix - mauricijská papeda
C. macroptera - melanéská papeda
C. combara - kombara papeda
C. micrantha - biasong papeda
C. celebica - celebeská papeda
C. latipes - khazi papeda
II. sekce: Limonellus
Podsekce: Eulimonellus
C. aurantifolia - kyselý lajm
C. limettioides - sladký lajm
C. latifolia - tahitský lajm
Podsekce: Megacarpa
C. javanica - djerock tanjoeng boerrah
C. montana - biloto
C. macrophylla - alemou (kolo)
C. bergamia - bargamot
III. sekce: Citrophorum
Podsekce: Citroides
C. medica - cedrát
C. odorata - tihi-tihi
C. nana - malý kulatý cedrát
C. altat - okřídlený cedrát
Podsekce: Limonoides
C. limon - citroník
C. pseudolimon - nepravý citroník (gagal lemon)
C. limonia - rangpur (kantonský citroník)
C. vokameriana - vokameriana
C. meyerii - meyer
C. jambhiri - džambiri (rough lemon)
C. limetta - limeta
Podsekce: Decumanoides
C. pyriformis - ponderosa citroník
C. karna - khatta (karna khatta)
C. assamensis - asámský citroník
C. mellarosa - francouzská mellarosa
IV. sekce: Cephalocitrus
Podsekce: Decumana
C. grandis - šedok (pumelo)
C. panuban - panuban
C. truncata - jagatara
Podsekce: Intermedia
1. skupina
C. paradisi - grapefruit (pomelo)
C. flavicarpa - maedakan
C. glaberrima - kinukava
2. skupina: Aureocarpa
C. intermedia - yamamikan
C. asahikan - asahikan
C. hassaku - hassaku
C. iwaikan - iwaijabo
C. tengu - tengu (kinkuneba)
V. sekce: Aurantium
Podsekce: Medioglobosa
C. medioglobosa - narutomikan
C. natsudaidai - natsumikan (daidaimikan)
C. obovoidea - marumera (kinkoji)
C. sulcata - sanbokan
C. taiwanica - nanshodaidai
Podsekce: Aurantioides
1. skupina: Racemosa
C. aurantium - bigarádie (hořký pomerančovník)
C. myrtifolia - chinota (chinotto)
2. skupina: Contracta
C. canaliculata - kikudaidai
Podsekce: Sinensioides
C. sinensis - pomerančovník
C. tankan - tankan (čoakan)
C. oblonga - daenkan
C. iyo - iyomikan (anadomikan)
Podsekce: Osmocitroides
1. skupina: Tenuicarpa
C. ujukitsu - bushukan
2. skupina: Compacta
C. aurea - kawabatamikan
Podrod: Metacitrus
I. sekce: Osmocitrus
Podsekce: Eusmocitrus
C. junos - jutzu
C. ichangensis - ičangkan (ičang papeda)
C. wilsonii - šangjuan
C. yuko - juko
Podsekce: Pseudoagrumen
C. nippokoreana - karai tachibana
II. sekce: Acrumen
Podsekce: Euacrumen
C. nobilis - mandarinka king
C. unshiu - mandarinka unšiu (satsuma)
C. yatsushiro - yatsushiromikan
Podsekce: Microacrumen
1. skupina: Anisodora
C. keraji - keraji
C. oto - otomikan
2. skupina: Citriodora
Podskupina: Begacarpa
C. reticulata - mandarinka obecná
C. deliciosa - mandarinka středozemní
C. tangerina - mandarinka tanžerina
C. clementina - mandarinka klementina
Podskupina: Microcarpa
C. tachibana - tačibana
C. kinokuni - kišumikan
C. ponki - ponki
C. oleocarpa - timkat
C. sunki - sunkat (sunki)
C. reshni - kleopatra
C. tardiva - natsumikan
C. indica - mandarinka indická
C. depressa - shekwasha
C. leiocarpa - šivamikan
C. amblycarpa - nasnaran
III. sekce: Pseudofortunella
C. madurensis - kalamondin
