There are no translations available at this moment, but we are working on it.
Místa původu kulturních rostlin nejsou na kontinentech rozptýlena, ale soustřeďují se do několika oblastí Asie, Evropy, Ameriky a částečně Afriky. Byl to Ruský vědec Vavilov (1949), který přesně analyzoval tyto oblasti vzniku a označil je jako genetická centra. Touto problematikou se zabývala řada autorů. Žukovskij uvádí celkem 12 center původu kulturních rostlin.
{mos_sb_discuss:22}
Mnoho rostlin se však objevuje ve váce genetických centrech. Tento jev je se dá vysvětlit tím, že kulturní formy patřící jednomu druhu vznikly v různých oblastech nezávisle na sobě a také stěhováním kulturních rostlin. V původních genetických centrech se z planých forem vyvinuly kulturní rosliny. Hlavně zásluhou člověka se stěhovaly do nových tzv. sekundárních genetických center. Podobně je tomu u citrusů, s kterými se setkáváme v několika genetických centrech.
1) Čínskojaponské genetické centrum
Zahrnuje hornaté oblasti východní Číny, Nepál, Koreu a Japonsko. Podčeleď Aurantioideae, kam patří všechny citrusy , je v této oblasti zastoupena řadou druhů. Převážná část z nich roste planě v monzumové oblasti – od severozápadní Indie až po severní Čínu a dále na jih přes Sundské ostrovy až na ostrovy východní Polynésie. Čína je primárním genetickým centrem některých kulturních i planě rostoucích citrusů, Japonsko pak jejich druhotným centrem se starou šlechtitelskou tradicí.
Citrus sinensis L. OSB. – pomerančovník: Pochází z jižní Číny nebo Indie. V planém stavu je neznámý. Druhotným genetickým centrem je řada subtropických zemí s podobným klimatem ( oblast Středozemního moře, Brazílie, Jižní státy USA a další).
Citrus reticulata BLANCO – mandarina : Tento druh se nevyskytuje v planém stavu. Pochází pravděpodobně z Filipín, druhotným centrem je Japonsko. V Japonsku vznikla celá řada kvalitních značně mrazuvzdorných kultivarů.
Citrus junos SIEB. ex TAN. : Starý kulturní druh, který byl znám již před 2500 lety byl nalezen i vysoko v horách ( 1400m.n.m.) Pro svoji mrazuvzdornost se používá jako podnož.
Citrus ichangensis SWING: Tento druh se v planém stavu vyskytuje v západní, střední a jihozápadní Číně. Kříží se s kulturními citrusy a využívá se jako zákrsková podnož.
Fortunela margarita (LOUR.) SWING.: V planém stavu neznámý druh pocházející z jihozápadní Číny. Má charakter stálezeleného stromu a prochází zimním klidem.
Fortunela japonica (THUNB.) SWING.: Tento druh není znám v planém stavu. Pravděpodobně vznik v Japonsku, které považují někteří autoři za prvotní genetické centrum.
Fortunela hindsii (CHAMO.) SWING.: Méně významný druh rostopucí v horách východní Číny.
Poncirus trifoliáta (L.) RAF.: Planě roste v severní Číně, pronikl hluboko do mírného pásma. Je jedním ze tří druhů v podčeledi Aurantioideae, unichž dochází k opadu listů.Kříží se s kulturními citrusy. Z hybridů byla vyselektována celá řada kvalitních podnoží, které jsou mrazově zabezpečené do -12°C . Poncirus je nejrozšířenější podnoží v okrajových oblastech pěstování citrusů.
2) Indonézskoindočinské genetické centrum
Toto genetické centrum zahrnuje oblast Indočíny, Indonézie, Malajsie a Filipín.
Citrus limon (L.) BURM.f. – citroník: V planém stavu se nevyskytuje. Pěstuje se jako kulturní plodina v řadě subtropických zemí. Prvotním genetickým centrem je pravděpodobně Indočína nebo Indie. Druhotným centrem je oblast Středozemního moře a USA.
Citrus grandis (L.) OSB. – šedok, pumelo: V planém stavu neznámý druh pocházející z jihovýchodní Asie. Pěstuje se jako velmi cennná plodina v Číně, Indii a částečne i v Japonsku.
Citrus aurantium (L.) – bigarádie: Pochází z jihovýchodní Asie a planě roste v oblasti Himaláje. Široce se pěstuje v subtropech. Patří mezi základní podnože je náchylny k Tristéze.
Citrus aurantifolia (CHR.) SWING. : Pochází z Malajského souostroví. Je rozšířen v Indii a Egyptě. Je málo odolný vůči nízkým teplotám a snadno se kříží s ostatními citrusy.
Z tohoto genetického centra pochází rovněž sekce Papeda, která je představována druhy Citrus celebica KOORD., Citrus macroptera MONTR., a Citrus hystrix D.C.
3) Australské genetické centrum
Austrálii jako samostatné genetické centrum původu kulturních rostlin uvádí poprvé Žukovskij (1971). Z citrusů je zde významný rod Eremocitrus glauca nověji Citrus glauca (LINDL.) SWING. A rod Microcitrus SWING. Mající šest druhů. Oba rody jsou příbuzné s rodem Citrus – snadně se kříží. ( Faustrime, Faustrimedin, Eremolemon, Eremoorange,Citrangeremo a další.)
4) Indické genetické centrum
Toto genetické centrum se prakticky kryje s územím Indie a Bangladéše. Z této oblasti pochází ředa druhů rodu Citrus.
Citrus medica (L.) – cedrát : Pochází z Indie nebo Číny. V planém stavu není znám. Pěstuje se v řadě subtropických zemí, do oblasti Sředozemního moře byl dovezen z Indie vojáky Alexandra Makedonského.
Citrus assamensis D. et BHAT.:Druh pocházející z území dnešního Bangladéše.
Citrus latipes TAN. : Planě roste v horách severovýchodní Indie a severní Barmy až do výšky 1830m.n.m. Plody jsou nejedlé.
6) Předoasijské genetické centrum
Zahrnuje území Malé Asie, Zakavkazí, Íránu a vysočiny Turkmenie. V tomto genetickém centru vznikla mimo několika druhů subtropických ovocných dřevin ( D. lotus, Pistacie, a další) i celá řada ovocných druhů mírného pásma.
7) Středomořské genetické centrum
Toto genetické centrum má velmi starou historii v pěstování rostlin a je také místem původu celé řady kulturních plodin. Ze subtropického ovoce má význam především rod Ceratonia a Citrus.
Citrus limon (L.) BURM.f.-citroník: Sekundární genetické centrum, které vzniklo na sicílii v období římského impéria. Je charakteristické velkým množstvím nových kultivarů vzniklých především cestou spontánních mutací.
Citrus sinensis (L.) OSB. – pomerančovník: Druhotné genetické centrum vzniklo v minulosti především ve Španělsku a v Palestině, odkud pochází řada nových kultivarů vzniklých vlivem pupenových mutací.
Klasifikace rodu Citrus podle Tanaky (1969)
Podrod: Archicitrus
I. sekce: Papeda
C. hystrix - mauricijská papeda
C. macroptera - melanéská papeda
C. combara - kombara papeda
C. micrantha - biasong papeda
C. celebica - celebeská papeda
C. latipes - khazi papeda
II. sekce: Limonellus
Podsekce: Eulimonellus
C. aurantifolia - kyselý lajm
C. limettioides - sladký lajm
C. latifolia - tahitský lajm
Podsekce: Megacarpa
C. javanica - djerock tanjoeng boerrah
C. montana - biloto
C. macrophylla - alemou (kolo)
C. bergamia - bargamot
III. sekce: Citrophorum
Podsekce: Citroides
C. medica - cedrát
C. odorata - tihi-tihi
C. nana - malý kulatý cedrát
C. altat - okřídlený cedrát
Podsekce: Limonoides
C. limon - citroník
C. pseudolimon - nepravý citroník (gagal lemon)
C. limonia - rangpur (kantonský citroník)
C. vokameriana - vokameriana
C. meyerii - meyer
C. jambhiri - džambiri (rough lemon)
C. limetta - limeta
Podsekce: Decumanoides
C. pyriformis - ponderosa citroník
C. karna - khatta (karna khatta)
C. assamensis - asámský citroník
C. mellarosa - francouzská mellarosa
IV. sekce: Cephalocitrus
Podsekce: Decumana
C. grandis - šedok (pumelo)
C. panuban - panuban
C. truncata - jagatara
Podsekce: Intermedia
1. skupina
C. paradisi - grapefruit (pomelo)
C. flavicarpa - maedakan
C. glaberrima - kinukava
2. skupina: Aureocarpa
C. intermedia - yamamikan
C. asahikan - asahikan
C. hassaku - hassaku
C. iwaikan - iwaijabo
C. tengu - tengu (kinkuneba)
V. sekce: Aurantium
Podsekce: Medioglobosa
C. medioglobosa - narutomikan
C. natsudaidai - natsumikan (daidaimikan)
C. obovoidea - marumera (kinkoji)
C. sulcata - sanbokan
C. taiwanica - nanshodaidai
Podsekce: Aurantioides
1. skupina: Racemosa
C. aurantium - bigarádie (hořký pomerančovník)
C. myrtifolia - chinota (chinotto)
2. skupina: Contracta
C. canaliculata - kikudaidai
Podsekce: Sinensioides
C. sinensis - pomerančovník
C. tankan - tankan (čoakan)
C. oblonga - daenkan
C. iyo - iyomikan (anadomikan)
Podsekce: Osmocitroides
1. skupina: Tenuicarpa
C. ujukitsu - bushukan
2. skupina: Compacta
C. aurea - kawabatamikan
Podrod: Metacitrus
I. sekce: Osmocitrus
Podsekce: Eusmocitrus
C. junos - jutzu
C. ichangensis - ičangkan (ičang papeda)
C. wilsonii - šangjuan
C. yuko - juko
Podsekce: Pseudoagrumen
C. nippokoreana - karai tachibana
II. sekce: Acrumen
Podsekce: Euacrumen
C. nobilis - mandarinka king
C. unshiu - mandarinka unšiu (satsuma)
C. yatsushiro - yatsushiromikan
Podsekce: Microacrumen
1. skupina: Anisodora
C. keraji - keraji
C. oto - otomikan
2. skupina: Citriodora
Podskupina: Begacarpa
C. reticulata - mandarinka obecná
C. deliciosa - mandarinka středozemní
C. tangerina - mandarinka tanžerina
C. clementina - mandarinka klementina
Podskupina: Microcarpa
C. tachibana - tačibana
C. kinokuni - kišumikan
C. ponki - ponki
C. oleocarpa - timkat
C. sunki - sunkat (sunki)
C. reshni - kleopatra
C. tardiva - natsumikan
C. indica - mandarinka indická
C. depressa - shekwasha
C. leiocarpa - šivamikan
C. amblycarpa - nasnaran
III. sekce: Pseudofortunella
C. madurensis - kalamondin
