Exotické rostliny, Zdeněk Černoch, Větřkovice u Vítkova

Vážení kolegové citrusáři,
prověřoval jsem možnost dalšího dotisku mé knihy Přehled světových druhů a odrůd rodu Citrus, protože původní vydání je již definitivně vyprodané a občas se objeví dotaz, zda by se dala sehnat.
Pro případné zájemce mám dobrou zprávu - vypadá to nadějně, je reálná možnost, že by se to mohlo podařit v průběhu letošního podzimu až zimy, a to za ještě přijatelnou cenu - podle přeběžných kalkulací bych se s prodejní cenou mohl dostat něco pod úroveň 350 Kč, přitom předchozí kniha vydaná v roce 2005 měla 310 stran textu a byla v prodeji za 300 Kč, nová verze (když to vyjde) bude mít minimálně 372 stran textu, je tedy přidáno poměrně dost informací.
Ale jako všechno na tomto světě má to háček - já to musím nejdříve všechno zaplatit a pak prodávat a není to málo peněz, co bych do toho potřeboval vrazit. Takže bych potřeboval vědět, jaký zájem by o knihu byl, abych podle toho zvolil náklad - samozřejmě čím větší náklad, tím menší jednotková cena (ale o to více do toho musím vrazit já).
Takže bych Vás rád požádal o zaslání informace o tom, zda by byl o knihu zájem, případně tuto informaci rozšířili dále k dalším pěstitelům a fandům citrusů. Ti, kdo by měli zájem, ať se mi ozvou buď na soukromou zprávu zde na tomto webu nebo na můj mail (aby se nedostal do spamu, můj mail je faltynek.michal zavináč seznam.cz). Já si jejich jména, adresy a kontakt poznamenám a až bude kniha v prodeji, tak je kontaktuji a dostanou minimálně 10 Kč slevu proti těm, co se neozvou dopředu.
Děkuji
Michal Faltýnek

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

• V nevytápěných sklenících či fóliovnících druhy a odrůdy s mrazovou odolností kolem -10°C až -15°. Řada těchto druhů je méně známa a velice málo rozšířená. Plodí většinou poměrně kvalitní ovoce s použitím místo citronu či méně kvalitní náhrada mandarin a pomerančů.

• V temperovaných sklenících, zimních zahradách či foliovnících skoro všechny druhy a kultivary citrusů a jejich kříženců. Pro většinu kulturních citrusů je kritická teplota kolem -5°C u citroníku, -8 u pomerančů, většiny mandarin a grepů , Eremocitrus glauca, celý rod Fortunela a další kultivary, -10°C a více snášejí mezidruhoví kříženci s rodem Poncirus, C. junos, C. ichangensis, C. reticulata a další.

• Ve vytápěných sklenících všechny druhy a kultivary citrusů a dalšího subtropického či polotropického ovoce.

• V bytech většinou ranné kultivary citroníků a mandarin s možností letního pěstování venku od cca. začátku června do konce září či prvních mrazíků.

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Podnož ukotvuje strom v zemi,

sbírá zásoby výživných látek,

vytváří základní regulátory růstu.

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Místa původu kulturních rostlin nejsou na kontinentech rozptýlena, ale soustřeďují se do  několika oblastí  Asie, Evropy,  Ameriky a  částečně Afriky.  Byl to Ruský vědec Vavilov (1949), který přesně analyzoval tyto oblasti vzniku a označil je jako genetická centra. Touto problematikou se zabývala řada autorů. Žukovskij uvádí celkem 12 center původu kulturních rostlin.

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Josef Matějka

Přes zimu a zejména v období ledna a února se začínají mezi našimi příznivci velmi množit dotazy související s opadem listů na rostlinách. Některým lidem opadávají rostliny každoročně a v mnoha případech po masivním opadu nastává i prosychání větví a někdy bohužel konec celé rostliny. Chtěl bych tedy v tomto článku popsat nejobvyklejší příčiny tohoto opadávání, poskytnout návrhy na odstranění či zmírnění následků a také popsat první pomoc u rostlin, které tento opad již postihl.
První příčina opadávání listů citrusů, která se projeví již na podzim, souvisí s přemisťováním rostlin na zimu. Pokud máte rostliny umístěny přes léto venku na zahradě či balkóně a tyto rostliny na podzim přemístíte do teplejšího prostředí bytu, může se stát, že rostliny bezprostředně po přenesení opadají. Je to způsobeno setrvačností teploty kořenového balu, který má z venkovního prostředí nižší teplotu než jakou má nové prostředí bytu. Na teplotu okolí se prohřívá pomalu a postupně - čím větší rostlina (a větší kořenový bal), tím je vyrovnávání teploty pomalejší. Rostlina tak trpí teplotním šokem, protože teplota kořenů je mnohem nižší než teplota okolního prostředí, takže kořeny v důsledku nižší metabolické aktivity nejsou schopny nadzemní části rostliny zásobovat nezbytnými živinami a vodou. Rostlina začne masivně opadávat, přičemž ztráty olistění vrcholí přibližně za týden až 14 dní. Pro snížení těchto nežádoucích následků zimování doporučuji po přenesení rostlin do teplejšího prostředí - a vlastně pokaždé při náhlé změně teploty - zalít rostliny mírně teplou nebo vlažnou vodou (pozor – nesmíte rostliny spařit), která urychlí prohřátí kořenů. Také bych doporučil přenášet citrusy takovým způsobem, aby tepelný šok byl co nejmenší (teplé počasí, chladnější místnost).

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Citrusové stromy nejsou dostatečně odolné vůči chladu. Tento fakt je hlavním důvodem existence citrusového průmyslu v jižní Arizoně. Přesto jsou však mrazivé teploty časté a nutí vlastníky přijímat vhodná opatření.

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Roman Tolde ( This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it )

V následujících řádcích bych chtěl shrnout asi dvacetileté zkušenosti s pěstováním několika teplomilných dřevin ve volné půdě. Musím zdůraznit, že poznatky nelze zevšeobecňovat, protože se nejednalo ani o statisticky významný počet sledovaných exemplářů ani o přesná měření vlhkosti, teploty apod. Jde tedy spíš o amatérské pozorování, než o co jiného. Mrazuvzdornost je navíc podmíněna souhrou několika faktorů, zejména odrůdovými vlastnostmi, mikroklimatickou charakteristikou stanoviště, aktuální vlhkostí půdy, zdravotním a výživovým stavem rostlin atd.

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Tato houbová choroba je nazývána také hnědá hniloba nebo gumóza. Vyvolávajícím patogenem jsou především houby Phytophthora citrophthora a P. parasitica, případně i další druhy jako je např. P. citricola. Houba napadá především kořenový systém nebo bázi kmene. Fytoftorová hniloba kořenů vede k pozvolnému odumírání stromu. Listy nabývají světle zelené barvy nebo zcela žloutnou a mohou opadávat, podle stupně postižení infekcí. Choroba postupně ničí kořeny vnímavých podnoží. Patogen napadá kůru kořenů, která měkne a odděluje se od stele. Jestliže je odumírání poškozených kořenů rychlejší než jejich regenerace, příjem vody a živin je závažně omezen. Strom pomalu roste, vyčerpává veškeré zásoby živin a nakonec umírá. Houba napadá i semenáčky, které mokvají, hnědnou a posléze černají těsně nad zemí. Dochází k jejich následnému padání a padlé rostlinky obrůstají řídkým pavučinovitým myceliem. Příznaky bývají patrné na bázi kmene. Po sloupnutí kůry lze pozorovat ostré ohraničení mezi zdravým a napadeným pletivem. Infekce může přejít i na plody, které hnědnou a předčasně opadávají. Příznaky napadení dospělých stromů je velmi obtížné odlišit od napadení nematodami nebo zasolení půdy; jednoznačná identifikace je možná pouze laboratorním vyšetřením.

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

První příklady programů šlechtění citrusů nalézáme v Itálii na konci 19. století, kdy velmi silná infekce houbou Phytophtora spp. zničila všechny stromy pomerančovníků (Citrus sinensis L. Osbeck), citroníků (C. limon L Burm. f.) a mandarin (C. deliciosa Ten.), které byly v této době rozmnožovány semeny; na Floridě zase po rozsáhlém poškození citrusů mrazy. Problém s houbou rodu Phytophtora byl vyřešen zavedením bigarádie (C. aurantium L.) jako podnože, zatímco Swingle a Webber na Floridě se pokusili přenést chladuvzdorné vlastnosti rodu Poncirus na pomerančovník. Dnes již víme, že žádný z jejich semenáčů nepřinesl jedlé plody, ale přesto vytvořili velké množství hybridů, z nichž vynikly zejména citranže 'Troyer' a 'Carrizo', které se později staly jednou z nejpoužívanějších podnoží.

{mos_sb_discuss:22}

There are no translations available at this moment, but we are working on it.

Je prokázáno, že citrusy mohou snížit riziko nebo preventivně působit na rozvoj několika onemocnění a metabolických poruch.