There are no translations available at this moment, but we are working on it.
Pěstujeme muďoula (pawpaw) – pár zkušeností
Pawpaw přes svůj původ v hodně vzdálené části světa má překvapivě dobré
předpoklady pro pěstování u nás, zejména poměrně dlouhou požadovanou dobu
vegetačního klidu (okolo 1500 hodin) při vysoké mrazuvzdornosti (až -28°C). Právě tyto dva faktory pawpaw zásadně
odlišují od jiných, třeba i podobně mrazuvzdorných rostlin, jejichž potřeba
vegetačního klidu je ovšem řádově menší, tudíž jsou náchylné k brzkému
rašení, poškozovány jarními mrazíky, atp.
Muďoul ocení hlubokou propustnou zeminu s dostatkem živin a vláhy (vyhovuje průběžný přísun vláhy, takže když dlouho neprší, je třeba pojmout konev či hadici...).
Přijatelné jsou teplotní podmínky s teplotami nad bodem mrazu po dobu 140 – 160 dnů. Jarní mrazíky nejsou nebezpečné, asiminy později raší, vykvétají postupně během 2 – 3 týdnů a v této fázi růstu nejsou k mrazíkům nějak významně citlivé.
Květy jsou voskově fialové a pro včely nevábné, roli opylovače přejímají mouchy, vítr a při nejhorším Vaše ruce...:-). Pawpaw je cizosprašné, údajně samosprašná odrůda Sunflower je pouze částečně samosprašná a rozhodně nelze očekávat nějak zajímavější sklizně (zda-li vůbec jaké) pokud nebude k dispozici geneticky jiná pawpaw (=jiná odrůda).
Po opylení se začínají vyvíjet plody z každého opyleného květu v počtu od jednoho až do devíti.
Plody poměrně rychle přirůstají do velikosti kolem 2 cm kdy začíná přirozený opad. Rostlina si ponechá pouze ty plody které bezpečně uživí. Plody které zůstaly na rostlině postupně přirůstají přibližně do konce července kdy jakoby zastavují růst a rostliny se věnují druhé růstové periodě.
Od konce srpna (v našich podmínkách) se plody začínají
prudce zvětšovat a postupně dozrávají v závislosti na odrůdě od konce srpna do
konce října. Zralé plody změknou a intenzivně voní, chuť je lahodná (ne nadarmo
je jedno z pojmenování pawpaw banán severu), tropická, dužina krémovitá,
jde v podstatě mazat na chleba...:-), obvykle žluté-oranžové barvy. Vyjídá
se lžičkou, semena se nejí. Plody mají jednu nevýhodu - musí se zpracovat co
nejrychleji – při pokojové teplotě vydrží zcela dozrálé 2 – 3 dny, v lednici
2-3 týdny ovšem z vlastní zkušenosti – jejich neobvyklá a podmanivá chuť
celkem nedovolí vznik přebytků, přímá konzumace postačuje..:-). Použití dužiny
je na výrobu zmrzlin, dezertů, koláčů (!!! exkluzivní chuť), omáček a
sušení. Hodně se diskutuje o léčivých vlastnostech listů a dalších částí. Plody
mají vysokou výživnou hodnotu a vysoký obsah vitamínů, jsou výživnější než
jablko, hrušeň, broskev a hrozno dohromady. V USA z plodů vyrábějí přesnídávky
pro kojence.
rané odrůdy
středně rané odrůdy
pozdní odrůdy
Stanoviště: v domovině je lepší polostín, kdy na rostlinu svítí slunce jen
v dopoledních hodinách, u nás je třeba volit slunné stanoviště (ověřeno!).
Po výsadbě mladých rostlin může být přínosné zabezpečit
jejich ochranu před přímým sluncem. Nejlepší je použít ochranu z voskového
papíru která se používá v lesích na ochranu proti okusu u listnatých
dřevin. Když rostliny tuto ochranu přerostou přistoupíme k odstranění a otužení
rostliny. Vždy je lepší takto postupovat při nižších teplotách a zatažené
obloze. Mladé listy nepřivyklé slunci jsou náchylné na spálení sluncem. Semena
poměrně dlouho a nepravidelně klíčí (týdny až měsíce), záleží na teplotě a
půdní vlhkosti. Semenáče preferují plný stín, nebo rozptýlené světlo
např. polykarbonát nebo dvojitá folie. Mladé rostlinky zpočátku pomalu
rostou a věnují se tvorbě mohutného kulového kořene, který v prvním roce
naroste do hloubky 22 –30 cm.
Výsev semen do volné půdy je naprosto vyloučen z důvodu poškození kořenů
při případném přesazování, které asiminy špatně snáší. Výnos plodů z jedné 10
leté rostliny v květináči je 5 – 7 kg, ve volné půdě kolem 15 kg prvotřídního ovoce.
Asimina ukončuje vegetaci dříve než většina našich původních ovocných dřevin. Jabloně,
hrušně, třešně i švestky jsou stále sytě zelené, ale asiminy jsou již všechny
žluté nebo opadané. Proto si myslím, že i pozdní odrůdy u nás dozrají.
rané odrůdy
středně rané odrůdy
pozdní odrůdy
Pěstování Paw paw v Michiganu,
Michigan se nachází geograficky na severní hranici původního rozšíření Asiminy triloby. Michigan spolu s jižním Ontariem v Kanadě a státem New York kolem Bufala mají téměř identické klimatické podmínky jako Česko. Zimní mrazy v těchto oblastech klesají k -27°C s tím, že první mrazíky přicházejí kolem poloviny řijna někdy i dřive a poslední jarní mrazíky přicházejí kolem poloviny května. V některých oblastech pěstování asiminy může mrznout i začátkem června. V Michiganu, Ontariu nebo New Yorku mají původ velmi kvalitní selekce Asiminy triloby. Většina těchto odrůd se nedá sehnat v jiných částech USA.
V New Yorku vznikly selekce PA Golden 1 až 4, tyto odrůdy patří k vubec nejranějším mezi asiminami. V Kentucky dozrávají již od poloviny srpna a v New Yorku od půlky září. Zbylé odrůdy dozrávají v těchto severních oblastech od konce září do poloviny řijna. Pozdní odrůdy typu Sunfloweru v chladných letech nedozrají. V jižním Ontáriu má původ odrůda NC -1 - jedná se o hybrid Davis x Overleese s velmi kvalitními plody a poměrně rannou sklizní od poloviny do konce září. V Michiganu vzniko mnoho odrůd a z nich jmenuji jen některé - možná velmi perspektivní pravděpodobně samosprašná odrůda Sweet Virginie s plody vinikající kvality a krátkou vegetační dobou, Belle, Convis, IXL, Sibley, Sun - Glo, Tollgate a řada dalších odrůd. Ze zdroje v Michiganu vim, že naše nižíny mají podobné počasí jako Washington v USA - dlouhodobě sleduji průběh počasí v USA a Kanadě. Tyto informace jsou pravdivé. Asimina by měla jít pěstovat všude tam kde se daří jabloním - tj. nároky na pěstování jsou zhruba stejné.
Sledujte v okolí stromy Carya Ovata, Juglans nigra, Liriodendron tulipifera, Carya laciniosa, Líska turecká a další původem z USA a Kanady. Tyto stromy mají severní hranici rozšíření shodnou s Asiminou trilobou a Diospyros virginiana. Bez problému rostou v Opavě, Arboretu Nový Dvůr a i v jiných lokalitách např. zámek v Raduni.
