Poncirus trifoliáta a jeho hybridy s rodem Citrus
Poncirus trifoliáta je blízký rodu Citrus a je monotypický stejně jako rod Clymenia. Přesto patří mezi pěstitelsky velmi důležité svým jediným zástupcem, kterým je Poncirus trifoliata (L.) RAF. V Číně se pěstuje již několik tisíciletí bez podstatných změn. Poncirus trifoliata je jediným zástupcem svého rodu, i když má řadu forem lišících se velikostí plodů (var. microcarpa), listů i květů, otrněním, se zlatě tečkovanýnni listy (var. punetata) nebo i bizarně zkroucenými větvemi (var. monstrosa). Existuje i forma beztrnná. Existuje celá řada odrůd z nichž některé popisuji :
Flying Dragon Poncirus trifoliata (L.) Raf. Poncirus
Dragone volante, Flying Dragon 2n, Flying Dragon 4n, Flying-dragon, Hiryiô, Hiryo, Hiryu, Monstrosa, Monstruosa
Zakrsle rostoucí velmi ozdobná odrůda známá jako „létající drak“, mutace základního druhu, pochází z Japonska, odlišuje se mimořádně drobnými listy, u nichž jsou čepele téměř čárkovité, listy trojčetné, opadavé, větve pokřivené, hadovitého růstu, trny zahnuté, údajně mrazuvzdorný až do -25°C. Plody malé (4‑5 cm), kulovité nebo zploštělé, báze s brázdou, oplodí žluté, tenké, zbrázděné, se silicemi. Dužnina žlutá, jemná, s pryskyřičným aroma, má 6‑8 segmentů a hodně semen. Vhodná pro pěstování v nádobách a jako podnož pro mandariny, protože snižuje výšku a objem koruny naroubované rostliny, ale již ve čtvrté sezóně umožňuje dosažení plodnosti. Třebaže výnos přepočítaný na jeden strom je větší u klasické formy ponciru, přepočítáno na objem koruny je podstatně vyšší výnos u stromů na podnoži ‘Flying Dragon’. Kvalita plodů je vynikající, kyselost není přenesena a plody jsou lépe vybarvené. V Kalifornii se používá jako podnož pro hustou výsadbu citroníků. U klonu ‘Monstrosa’ jsou větve pokroucené s velkými zahnutými trny, listy velmi malé, úzké, lístečky často velmi zúžené, v minulosti byl označován jako C. Trifoliata var. monstrosa T. Ito. U klonu ‘Hiryu’ mohou být mladé výhony fialové, plody s bradavčitou špičkou a brázdou u báze.
Semenáč dovezený z chorvatského Metkoviče
Semenáč pocházející od p. Ráce z Tvrdonic na Břeclavsku kde roste ukryt ve dvoře
Rich Poncirus trifoliata (L.) Raf. Poncirus
16-6, Rich 12-2, Rich 16-6, Rich 22-2, Rich 7-5
Vznikl z odrůdy 'Rubidoux', strom rozložitý, středně vzrůstný, listy trojčetné, opadavé, květy malé. Plody malé (4 cm), zploštělé, oplodí žluté, hrubé, tenké, se silicemi. Dužnina jantarově žlutá, jemná, s pryskyřičným aroma, má 6-8 segmentů a velmi mnoho semen. Klon 'Rich 7-5' má květy velké, plody menší (3 cm), kulovitější, oplodí tmavě žluté, středně silné, zbrázděné, dužninu žlutou, jemnou, s velmi velkým počtem semen.
Plody jsou malé, většinou žluté nebo s jemným oranžovým nádechem v průměru do 5 cm, u některých kultivarů nejedlé, jiné s málo semeny a poměrně chutnou dužinou s mírným pryskyřičným aroma. Dužina je u některých kultivarů zcela vytlačena semeny, kterých je i přes 40. Právě pro tato semena se trifoliáta pěstuje. Poncirus je odolný vůči nemocem vyjma exocortis, proti houbovým chorobám kořenů i proti mnoha škůdcům. Vyžaduje dobře drenážovanou a provzdušněnou zeminu s vysokým podílem živin v organické formě, půda nejlépe písčito-jílovitá. Snáší však i těžší a vlhčí půdy. Není tak náročný na mykorrhizu jako citrusy. Nesnáší půdy slehlé, suché, mělké, výrazně kamenité, písčité, močálovité s vysokou hladinou spodní vody. Citlivý je na vápenec (do 10 % · aktivního vápna), zasolenou půdu a chloridy. U nás se doporučuje pH 6,5 i méně. Poncirus má poměrně dlouhou vegetační dobu, proto se mu daří jen ve vinohradnických oblastech nebo chráněných lokalitách u jižních zdí apod. V ostatních oblastech je jeho venkovní pěstování téměř vyloučené z důvodu nízké sumy vegetačního tepla. V našich nižínách je tato suma v období od 1 dubna do 7 října větší než 2800°C. Od 400m.n.m je tato teplota již jen kolem 2500 až 2600 °C. Tato suma vegetačního tepla není pro kvalitní vyzrání letorostů dostatečná. Takové rostliny v zimě silně omrzají a na jaře obrašují z kořenové báze. Vyzrálé letorosty s ukončenou růstovou periodou vydrží pokles teploty i pod -20°C a nezmrznou. Poškozený kmínek je většinou po zimě rozpraskaný mrazem a brzy zčerná a uschne. Odrůdy citrusů naštěpované na trifoliátě brzy plodí, vyznačují se dobrou úrodností i kvalitou plodů. Částečně přejímají i odolnost vůči nízkým teplotám. V zimě však musíme dodržet dobu dormance a teplotu nejlépe od 0°C do 8°C. Je to v botanice řídký případ, že na opadavé podnoži vegetativně i hospodářsky dobře prosperuje stálezelený roub. Poncirus je ve světě hlavní podnoží pro mandaríny unšiu. V pozdějších letech však pozorujeme, že jeho kmen roste bujněji a je silnější než kmínek roubovance. Trifoliáta má až 95% kompatibilitu s citrusy. Ve značné míře ovlivňuje naštěpované odrůdy, podporuje zákrskový růst, rouby dobře a zdravě rostou, různým způsobem ovlivňuje kvalitu plodů i obsah živin. Pozitivitě se odráží její vliv na biologických a hospodářských vlastnostech roubovanců. Jako opadavá rostlina brzy přechází do dormance a tím urychluje dozrávání mladých částí roubu, což zvyšuje všeobecnou odolnost roubovanců k nízkým teplotám. Proto je výhodné volit odrůdy trifoliáty s co nejkratší vegetační dobou. Urychluje vyzrávání, zvyšuje odolnost voči nemocem. Pokud ji máme v bytech jako podnož, musíme dát na zimu rostliny do chladné místnosti, nejlépe do 8°C. Jinak nám listy naroubované odrůdy opadnou a na jaře se rostlina jen málokdy vzpamatuje. Poncirus se dobře osvědčil i jako materiál pro křížení a šlechtění. V přírodě pak jako neproniknutelný živý plot, nebo okrasná dřevina. Semenáčky jsou značně variabilní ve všech ukazatelích a neskýtají jednotný sadbový materiál. Trojčetné (tri-foliata) listy s úzce křídlatým řapikem na zimu opadávají. Zajímavá je také skutečnost, že mladá trifoliáta, dokud nezakvete, často listy na zimu neshazuje. Teprve až zaplodí, začne listy na podzim shazovat bud všechny, nebo velkou většinu, protože veškeré asimiláty jdou již ve prospěch vyzrávajících plodů, i když některé mladé rostliny zůstávají zelené. Značně trnitý opadavý keř, který se velmi snadno kříží s rodem Citrus s kterým vytvořil řadu pozoruhodných hybridů (citrange, citrangequaty, citrandariny, citrumela, a mnohé další v širokém spektru odrůd,.).
Citrange - vznikly křížením druhu C.sinensis (L.) Osbeck x Poncirus trifoliata (L.) Raf. Citranže jsou odolné vuči chorobám s vyjímkou zimního přemokření, odolné teplotám až do -15°C, velmi přizpůsobivé, zlepšují plodnost i kvalitu plodů. Většina citranžů je bujně rostoucích s velkou odolností vuči chorobám a háďatkům.
C-32 Citrange Citranž
Kříženec pomerančovníku 'Ruby' a ponciru 'CRC 2552', pochází z Kalifornie, vznikl r. 1951. Strom rozložitý, středně vzrůstný, listy trojčetné, opadavé. Plody střední až menší (kolem 5 cm), zploštělé, s malým krkem, oplodí oranžové, tenké, hladké, se silicemi. Dužnina zelená, středně jemná, s pryskyřičným aroma, má 8 segmentů a jen velmi málo semen nebo žádná, přesto se používá jako podnož.
Carrizo Citrange Citranž
CarrizoSG
Kříženec pomerančovníku Washington a ponciru CPB 4-5019, vytvořil jej r. 1909 E.M.Savage v Carrizo Springs v Texasu, pojmenován v roce 1938. Je k nerozeznání od odrůdy Troyer a je i stejného původu, populární je na Floridě, v současnosti ji v oblibě předstihl. Vznikl jako zigotický semenáč, rozdíl je pouze v odolnosti vuči fytoftoře a v toranci k háďatkům Radolphus similis. Je dále tolerantní k virům, tristeze, hnilobě kořenu a xyloporóze. Strom vzpřímený, vzrůstný, listy vejčité, trojčetné, opadavé, má mělký kořenový systém. Středně odolný vůči chladu, což přenáší i na štěpovance. Plody malé, asi 4cm, kulovité, oplodí oranžové, středně silné, hrubé. Dužnina světle oranžová, jemná s pryskyřičným aroma, má 10 segmentů a málo semen. Patří k oblíbeným podnožím, nekompatibilita byla zjištěna s citroníkem Eureka a pomerančovníkem Roble, na Floridě pak s tangorem Murcott.
Cunningham Citrange Citranž
Livurce
Kříženec pomerančovníku 'Ruby' a ponciru, objevil jej r. 1913 Dr. W. T. Swingle na Floridě. Strom středně až bujně vzrůstný, rozložitý, s trny až 5 cm, plodonosné větve bez trnů, listy poloopadavé, většinou trojčetné. Žádá přezimování v chladnu, údajně mrazuvzdorný až do -15°C. Plody střední až menší, asi 5 cm v průměru, mírně zploštělé, podobné mandarinám, někdy mají i pupek, oplodí tmavě oranžové, lépe vybarvené než u odrůdy 'Coleman', tenké, hladké až mírně dolíčkované, plstnaté jako u ponciru. Dužnina zeleně až jantarově žlutá, jemná, velmi šťavnatá, kyselá, nahořklá, s pryskyřičným aroma, má
10-12 segmentů a málo semen. Používá se jako podnož
Morton Citrange Citranž
Rustic Citrange Citranž
Hybrid 783
Kříženec pomerančovníku 'Ruby' a ponciru, objevil jej r. 1913 Dr. W. T. Swingle na Floridě. Stále zelený až opadavý robustní keř s trnitými větvemi, odolný vůči teplotám až do -13°C. Olistění husté, listy trojčetné, větší než u ponciru, tmavozelené. Oplodí mírně hrbolaté, jemně plstnaté. Dužnina zeleně žlutá, kyselá a hořká, horší kvality než u ostatních citranží. Obsahuje až 24 semen, vzácně je bezsemenná. Má dekorativní vzhled a je dobrou podnoží pro mandariny a pomerančovníky.
Troyer Citrange Citranž
Citravel, Citruvel, Troyer Limeira, Troyer Lindcove, Troyer Riverside
Kříženec pomerančovníku 'Washington' a ponciru 'CRC 252' vytvořený r. 1909 E. M. Savagem v Kalifornii, pojmenován r. 1934
po A. M. Troyerovi, na jehož pozemku poprvé zaplodil. Brzy získal velkou oblibu jako důležitá podnož stejně jako odrůda
'Carrizo', které se velmi podobá, s výjimkou Floridy ji v popularitě předstihl, avšak v současnosti se do popředí dostává opět
'Carrizo' s výjimkou Izraele a Austrálie. Strom vzpřímený, vzrůstnější než poncirus, větve trnité, listy tmavozelené, vejčité, většinou trojčetné, opadavé, odolný vůči chladu údajně až do -10°C. Je citlivý na vysoký obsah vápníku, zasolení půdy a na exocortis, odolný vůči fytoftóře. Tolerantní k virům, tristéze, hnilobě kořenů a xyloporóze, ale nikoliv nematodám. Nutno přidávat zinek a mangan. Plody různých tvarů, malé až středně velké (5,5 6- cm), hmotnost 90 - 100 g, téměř kulovité, oplodí tmavě oranžové, hladké, lysé, někdy dolíčkované, středně silné, příjemně vonné. Dužnina žlutá, šťavnatá, velmi kyselá a hořká, některé plody jsou poživatelné, aroma pryskyřičné, má 9-10 segmentů a až 30 semen částečně špatně vyvinutých. Dozrává v listopadu až prosinci. Semenáče jsou z 95 % nucelární a jsou výbornou podnoží pro pomerančovníky a mandariny. Grapefruity přijímá také, nesrůstá s citroníkem 'Eureka'. Štěpovanci na něm vykazují výbornou kvalitu ovoce, rané vyzrávání i dobrou plodnost.
Citrumelo- vznikly křížením druhu C.paradisi Macf. x Poncirus trifoliata (L.) Raf. Citrumelo je středního až silného vzrůstu, přizpůsobivé. Rouby začínají plodit poněkud později. Perspektivní podnož, blíží se ideálnímu typu. Odolná vůči exocortis, příznivě ovlivňuje kvalitu plodů, jejichž úroda je v pozdějších letech vysoká. Mrazová odolnost citrumela je značně vysoká odolává teplotám kolem -15°C.
Batumské citrumelo
jak napovídá název bylo vyšlechtěno v Batumi u Černého moře v Rusku. Květy jsou růžové tvarem připomínají poncirus, listy trojčetné.
Swingle Citrumelo Citrumelo
4475, Citrumelo, CP4475, CP4475 4n, CPB 4475, CPB-4475, CRC 4475, SW 4475, Swingle 4475
Kříženec grapefruitu 'Duncan' a ponciru, vytvořil jej r. 1907 na Floridě Dr. Walter Tennyson Swingle a na jeho počet byl i pojmenován, uvolněn však byl až r. 1974. Strom rozložitý, středně vzrůstný, produktivní, listy trojčetné, opadavé, odolný vůči chladu o trochu méně než citranže, některé prameny ale uvádí odolnost až do -15°C, není citlivý na tristézu, exocortis, xyloporózu, hnilobu kořenů a ani nematody. Snáší dobře velké zavlhčení, ale vadí mu těžké a přesolené půdy s vysokým pH. Plody středně velké (6,5-7,5 cm), hmotnost průměrně 120 g, eliptické až hruškovité, báze s brázdou, oplodí tmavě žluté, silné9-10 mm, hrbolaté, drsné, bradavčité. Dužnina jantarově žlutá až světle oranžová, jemná, kyselá, šťavnatá, s pryskyřičným aroma, má 9-10 segmentů a málo až středně semen. Velmi kvalitní podnož zejména pro grapefruity, proto se rychle rozšířil. Štěpovanci jsou na něm stejně kvalitní jako na bigarádii nebo citranžích 'Carrizo' a 'Troyer', jen oplodí plodů se vybarvuje o něco později. Pomerančovník 'Valencia' je na této podnoži méně vzrůstný, s menšími plody, nekompatibilitu vykazuje na Floridě s tangorem 'Murcott' a pomerančovníkem 'Roble', v Austrálii též s citroníkem 'Eureka', ale u grapefruitů a šedoků je úrodnost vynikající, nedoporučuje se však pro mandariny a jejich hybridy pro častou nekompatibilitu. Ve Středozemí ani v Izraeli není jako podnož oblíbený.
Citremon - vznikly křížením druhu C. limon (L.) Burm. f. x Poncirus trifoliata (L.) Raf. Citremon se používá jako okrajová podnož v oblastech pěstování citrusů. Mrazová odolnost citremonu kolisá od -10 do -15°C hodně záleží na odrůdě.
CRC 1449 Citremon
používá se jako podnož
Citremon Kováč Bratislava
Strom vysoký, dosti vzrůstný, koruna kulovitá, listy trojčetné, opadavé. Plody středně velké (5,5-7 cm), hruškovité, báze s brázdou, oplodí tmavě oranžové, středně silné, dužnina jantarově žlutá, jemná, s pryskyřičným aroma, má 8-9 segmentů a středně semen.
Citrandarin - vznikly křížením druhu C.reticulata Blanco x Poncirus trifoliáta (L.) raf. Citrandarin je velmi perspektivní druh vhodný do vinohradnických oblastí s poměrně slušnou kvalitou plodů a mrazovou odolnosti od -15 do -20°C.
US 899 Citrandarin Citrandarin
HRS-899, HRS-899 J, US 899 A, US 899 F
Nově vypěstovaná odrůda, testy dosud neukončeny, kříženec mandariny 'Changsha' a ponciru. Dobře roste, má jednočetné listy, je podstatně odolnější než citranže 'Rusk' a 'Morton'. Květy má malé, podobné mandarinám. B. Voss uvádí 15 klonů označených HRS a velkým písmenem, z nich klon 'HRS-899 J' je údajně odolný až do -15°C. Klon 'US 899 F' má silnější vzrůst, , listy jedno-, dvoj- a trojčetné, je o něco více mrazuvzdorný.
US 899 Citrandarin Citrandarin
HRS-899, HRS-899 J, US 899 A, US 899 F
Nově vypěstovaná odrůda, testy dosud neukončeny, kříženec mandariny 'Changsha' a ponciru. Dobře roste, má jednočetné listy, je podstatně odolnější než citranže 'Rusk' a 'Morton'. Květy má malé, podobné mandarinám. B. Voss uvádí 15 klonů označených HRS a velkým písmenem, z nich klon 'HRS-899 J' je údajně odolný až do -15°C. Klon 'US 899 F' má silnější vzrůst, , listy jedno-, dvoj- a trojčetné, je o něco více mrazuvzdorný.
X639 Citrandarin Citrandarin
639, X-639
Kříženec mandariny 'Cleopatra' a ponciru, pochází z Jihoafrické republiky. Strom rozložitý, středně vzrůstný, listy trojčetné, opadavé, používá se jako podnož.
Citradia - vznikly křížením druhu C. aurantium L. x Poncirus trifoliáta (L.) Raf. Citrádia je poměrně málo rozšířená ve srovnání s citranžemi a citrumelem zaostává ve více parametrech. Mrazová odolnost je kolem -10°C.
Citradia Citradia Citradia
Citradia hybrid A
Strom vysoký, středně vzrůstný, koruna kulovitá, listy trojčetné, opadavé. Plody malé až střední (3,5-6,5 cm), oplodí tmavě oranžové, silné, se silicemi, dužnina oranžová, jemná, s pryskyřičným aroma, má 6-10 segmentů a málo semen. Používá se nejvíce jako podnož.
Trifeola - vznikl křížením Tanžela Mineola x Poncirus trifoliata
Trifeola Citrus sp. Hybridní citrus
Minneola x Poncirus, MXT
Kříženec tanžela 'Minneola' a ponciru. Strom rozložitý, středně vzrůstný, listy trojčetné, opadavé.
CRC 3969 vznikl křížením šedoku African s poncirem Rubidoux
CRC 3969 Citrus sp. Hybridní citrus
Kříženec šedoku 'African' a ponciru 'Rubidoux'. Plody středně velké (7 - 8 cm), hmotnost 220 - 230 g, oplodí žlutooranžové, středně silné, dužnina s 15 semeny.
Další velmi zajimavá skupina citrusu jsou hybridní citrusy z výše uvedených skupin opět zkříženy s rodem Citrus většinou C. sinensis, Fortunela nebo znovu Poncirus trifoliáta. Z těchto křížení vychází odrůdy s poměrně slušnou mrazovou odolností a vysokou kvalitou plodů. Vě většině případu se jedná o odrůdy vhodné pro výsadbu v chráněných vinohradnikcých polohách s lehkou zimní ochranou proti mrazům. Mrazová odolnost těchto citrusových hybridu je od -8 do -18°C.
Citrangequat - vznikl křížením Kumquatu s Citranží
Citrangequat Thomasville
Vznikl v USA v r. 1909 jako kříženec oválného kumkvatu F. margarita (Lour.) Swingle a citranže. Má stejný původ jako 'Telfair' a poprvé zaplodil v Thomasvillu. Vzhledem k velikosti plodů, které jsou jedlé, si získává oblibu, z citranžkvatů je nejúrodnější. Strom velmi vzrůstný, vzpřímeně rostoucí, trnitý, stále zelený. Listy různotvaré, jednoduché, ponejvíce trojčetné, úzké, tuhé, s málo okřídleným řapíkem. Plody tvaru a velikosti slepičího vejce (3-5 cm), někdy kulovité nebo zploštělé. Objevují se na konci dlouhých výhonů v množství, že se větve typicky ohýbají dolů. Žlutooranžové oplodí lehce zvlněné, velmi tenké. Dužnina šťavnatá, před úplnou zralostí kyselá, ve zralosti nasládlá, jedlá, velmi šťavnatá. Semen má málo, jen 2-6. Je značně mrazuvzdorný, při pěstování ve volné půdě s vhodnou ochranou pro studené polohy až do -12°C, dá se pěstovat v chladných sklenících. Při pozdních mrazových škodách obrůstají podruhé a nasazují květy. Hodí se jako podnož pro chladné zimování a pěstování zakrslých odrůd.
Segetrange - vznikl ve 2. finální generaci C.sinensis x Poncirus trifoliáta
Sanford Curafora Citrange Citranž
Kříženec pomerančovníku a ponciru ve 2. filiální generaci. Vzpřímený vzrůstný keř s tmavými, stálezelenými, úzkými, velmi tenkými listy podobným mandarinám, řapík nemá křídla, jako rostlina je zvláště dekorativní. Přebohatě kvete, plody velikosti klementin a tvaru pupečného pomeranče, někdy s výrazným pupkem, později kulovité, dužnina chuťově podobná klementinám, středně šťavnatá, nepozná se vliv ponciru, zpravidla bezsemenná. Vhodný do -12°C, do venkovního prostředí s vhodnou ochranou ve studených polohách. K dobrému rozvoji květů přispívá každoroční přihnojování, což vede k nadprůměrnému počtu květů, proto je nutno redukovat násadu plodů. Rostlina pěstovaná v oblasti Hamburku v zimě 1995/96 při teplotách -24°C zmrzla až k mulčovému přikrytí, pod ochranou však přežily některé listy a v následujícím létu opět vyrašila do výšky 40 cm.
Citrange Sanford LT
přepisuji z časopisu citrusář 2/2003
Grapefruitu podobné ovoce, rostliny též habitem a formou listů jsou velmi podobné grapefruitu, mrazuvzdornost je srovnatelná se satsumou. Ovoce velmi podobné grepu, je o něco kyselejší avšak velmi šťavnaté. Dozrává v listopadu
USA 119 - vznikl křížením C.sinensis 'Succory' s hybridem C.paradisi Duncan x Poncirus trifoliata
