Ficus L. – fíkovník – Moraceae
Rozsáhlý rod Ficus zahrnuje přes 600, podle některých autorů až 1000 tropických a subtropických stálezelených nebo opadavých keřů, stromů nebo lián, rozšířených v teplých obalstech celého světa.
Jako ovocná dřevina se pěstuje Ficus carica L. – fíkovník maloasijský či smokvoň. Původ této ovocné rostliny najdeme v Malé Asii. V současnosti se pěstuje v subtropických oblastech celého světa. Na mnoha místech roste planě nebo zplaněle.
Fíkovník je opadavý keř nebo strom dorůstající výšky 12 -15 m. Ve výsadbách se tvaruje řezem jako polokmen nebo zákrsek s dutou, vzdušnou korunou nálevkovitého tvaru. Pro pěstování v našich podmínká připadá v úvahu jedině Adriatická skupina.
Adriatická skupina zahrnuje odrůdy, které tvoří jedlé fíky partenokarpicky, při tvorbě letní i podzimní úrody. Odrudy fíkovníku dále dělíme na ty které jsou schopné za určitých podmínek plodit v našich podmínkách venku ve volné půdě
Fíky jsou chutné subtropické ovoce. V oblastech pěstování se pojídá jako lahodné stolní ovoce, slouží k výrobě džemů, kompotů, šerbetů, pudinků a past.
Hlavním způsobem konzervace je však sušení. V této podobě se prodává v ČR. Někdy lze narazit v obchodech na čertvé fíky ( Tesco, Kaufland)
Čerstvé plody obsahují až 82% vody, 9 – 28% sacharidů,1,4% bílkovin, 0,26% tuku, 0,5 – 1% popelovin. Ve 100g jedlé části je obsaženo 60- 90mg provitaminu A a jen asi 2 mg vitamínu C. V sušených plodech bývá kolem 18% vody, 55 – 70% sacharidů, provitamín A se zachovává, ale vitamín C se téměř ztrácí.
V našich podmínkách se fíkovníku daří v nejteplejších lokalitách venku, jinde ve studeném či temperovaném skleníku. Je nutný pravidelný řez jinak fíkovník velice rychle zarůstá přidělený prostor. Bez poškození snáší mrazy do – 10°C pak vymrzá až ke kořenum nebo mulčovému přikrytí. Na jaře velice rychle obráží ale neplodí. Pouze jako dekorace – okrasné listy. Letní sklizeň vyrůstá na loňském dřevě, podzimní na letorostech. Proto přizpůsobíme řez tak abychom některé větve odstranily po ukončení letní sklizně. Je mnoho odrůd fíkovníku, některé jsou prošlechtěné na mrazovou odolnost kolem -15 až -18°C a z nich udajně nejodolnější odrůda je Hardy Chicago. Tato odruda by měla krátkodobě vydržet pokles teplot kolem -23 °C. Největší problém však spočívá v nedostupnosti této odrůdy.
Pěstování na trvalém venkovním stanovišti: snažíme se vybrat vhodnou lokalitu pro vysazení fíkovníku na trvalé stanoviště. Muže se osvedčit výsadba do polotranšeje. Vykopeme díru o pruměru kolem 150 cm do hloubky cca 1 až 1,5 metru. Na dno dáme vrstvu kvalitní zeminy s vysokým podílem živin v organické formě. Okraje jámy zpevníme vystavěnou kamennou zídkou do výšky 50cm s držáky na zimní zaklopení polotranšeje. Fíkovník se snažíme pěstovat v keřové ( plazivé) formě, kdy se všechny přesahující výhony na zimu odstraní. Přikryjeme folií, polykarbonátem nebo přírodními materiály ( dřevem, chvojím apod.). Fíkovník na zimu zhasuje listí to znamená, že může zimovat ve tmě a přežije bez poškození. Na jaře po roztání sněhu musíme vrchní část polotaršeje odstranit a zkontrolovat zdravotní stav vysazeného fíkovníku. Případný další pokles teplot pod bod mrazu není na škodu většinou je jen krátkodobý ( v noci nebo k ránu) a přes den je nad nulou. Koncem dubna by měly rostliny začít rašit. V květnu jsou již dokonale olistěné s násadou budoucí sklizně. Při tomto pěstování fíkovníku je velmi pravděpodobné dosažení jen jedné vysoce kvalitní letní sklizně. Druhá uroda již nedozraje. Podzimní mrazíky do -5°C nejsou na škodu. Rostlina ukončí vegetaci a připraví se na zimu. konstrukci zaklopíme až s hrozbou většího ochlazení nebo sněžení.
