Citrus clementina
Klementina pravděpodobně vznikla ve druhotném genetickém centru v oblasti Středozemního moře. Je to stálezelený subtropický keř nebo nízký strom. Dorůstá 3 - 6 metrů s pravidelnou hustě rozvětvenou kulovitou korunou, která nevyžaduje zvláštní řez. Listy jsou uzké světle či tmavě zelené protáhlého tvaru, je téměř bez trnů. Drobné bílé květy vyrůstají jednotlivě nebo ve shlucích v paždí listů. Většina odrůd potřebuje opylení, některé velmi kvalitní klony plodí partenokarpicky. Plodnost je vysoká, proto je nutná probírka nasazených plodů u některých odrůd. Mrazová odolnost je vyšší ve srovnání s citroníkem cca o 2 - 3 °C. Minimum které snáši poměrně bez velkého poškození je krátkodobé působení teplot kolem -5°C. V oblasti Středomoří je velmi rozšířená a pomalu vytlačuje mandariny unshiu z výsadeb v lokalitách, kde to dovolí klimatické podmínky a zimní minima neklesají pod -5°C. Nejlepší podnoží pro většinu klementin je Citrange 'Carrizo' a Citrumelo 'Swingle 4475'. Růst na těchto podnožích je velmi dobrý a plody jsou kvalitní. Většina raných odrůd se hodí i do
bytových podmínek s možnosti letního pěstování venku. Některé odrůdy potřebuji k vytvoření velmi kvalitních plodů horké léto s vysokou sumou vegetačního tepla. Na podzim rostlinám vyhovují rozdíly teplot mezi dnem a noci. Plody se lépe a rychleji vybarvuji. Klementina je prvotřídní stolní ovoce.
Rané odrůdy:
Caffin Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Azem, Caffin SRA 385, Clementine Caffin
Velmi raná odrůda, r. 1968 ji objevil M. Caffin v Azemouru v Maroku, dozrává v první polovině října. Pomalu rostoucí strom, citlivý na zasolené půdy. Plody menší (5 - 6,5 cm), hmotnost 90-110 g, velmi podobné ostatním klementinám, oplodí středně silné, dobře vybarvené, drsnější. Dužnina má jen málo semen a je výborné kvality, pokud dozrává při vyšších teplotách, ale plody mají sklon praskat. Samosprašná odrůda vhodná do našich podmínek.
Loretina Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Velmi ranná odrůda, vznikla mutaci kultivaru Marisol v Tormosu ve španělské provincii Alicante, dozrává v 1. polovině září dříve než mateřská odrůda. Patentovaná v roce 1992. Strom vzrůstný, vzpřímený, v mládí mírně trnitý, podobá se odrůdě Fina, velmi produktivní. Plody střední až menší, kulovité, oplodí červenooranžové, středně přiléhavé, se silicemi. Dužnina velmi šťavnatá, sladká, vynikající chuti. Muže zůstat dlouho na stromě bez ztráty kvality. Při utržení zůstává kalich na plodu. Začíná se pěstovat v Austrálii.
Marisol Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Marisol 4n
Španělská raná odrůda vzniklá spontánní mutací klementiny 'Oroval', objevena r. 1970 v Bechí u Castellónu de la Plana. Strom vzrůstný, velmi trnitý, větve krátké, hustě olistěné. Vynikající produktivita, plody velmi podobné odrůdě 'Oroval', dozrávají však o 15-20 dní dříve na konci září shodně s mandarinou unšiu 'Owari', což vede k zvyšování jejího pěstování ve Španělsku(téměř 35 % z produkce klementin) na úkor mandarin unšiu. Plody středně velké (5,5-7cm), hmotnost 70-130 g, oplodí oranžové, tenčí (3-5 mm), snadno loupatelné, se silicemi. Dužnina jemná, šťavnatá (až 55 %), jemně nakyslá, obsah cukrů 8,8 %‚ kyselin1,3 %, průměrně má 2 semena. Při sklizni nutno stříhat, protože kalich při utržení zůstává u stopky, sklízí se ještě před úplným dozráním, protože brzy pufne. Na rozdíl od většiny ostatních klementin nepotřebuje při úrodě podepírat větve. Vhodná do bytových podmínek.
Spinoso Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Velmi raná odrůda, přirozená mutace kultivaru 'Commune' objevená v italské Kalábrii. Strom středně vzrůstný, spíše do výšky, s hustou korunou a malými trny. Plody oválně kulovité, menší (80 g), typické pro klementiny, dozrávají na začátku října, vybarvují se 15 - 20 dní před běžnými klementinami, nemohou se dlouho nechat na stromě.
Corsica 1 Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Corsica #1, Corsica 1 SRA 367, Corsica SRA 63, Corsica SRA 92, G.P., Ristorcelli 1
Mutace odrůdy ‘Fina', objevil ji René Ristorcelli r. 1962 v Rabatu v
Maroku, název ‘G.P.' má podle vlastníka pozemku Georgese Poerrona, kde
byla nalezena. Plody středně velké (5-6,5 cm), hmotnost 90-130 g,
oplodí světle oranžové, hladké, slabší (3-5mm), dužnina středně
šťavnatá, semen má málo (2-5).
Commune Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Cassar, Clementina Fina, Clementine, Commune 92, Commune ISA, Commune SRA 63, del terreno, Giamarchi, Land Clementine, Seedless Clementine, Sin hueso, Sodea, SRA
Nejrozšířenější základní středomořská odrůda klementiny, existuje pod mnoha názvy a
klony, některé jsou ranější, jiné pozdnější. Je nejistého původu, někteří botanikové se
domnívají, že jde o náhodný semenáč středozemní mandariny, jiní ji považují za hybrid
středozemní mandariny či pomerančovníku s bigarádií 'Granito' nebo jí přisuzují
orientální původ z čínské tanžeriny
'Canton'. Další autoři uvádějí, že by se mohlo jednat také o křížence mezi mandarinou a
pomerančovníkem, proto ji nazývají také
"mandarancio". Byla vyseta na začátku 20. století páterem Clementem Rodierem, hlavním
hospodářem zemědělské misie pro sirotky "Padri di S. Spirito" (otcové svatého ducha) v
Misserghinu u Oranu v Alžíru, který ji nalezl a po němž je pojmenována, do pěstování
byla uvedena Dr. Trabutem. Do Kalifornie se dostala r. 1914. Prvního úspěchu dosáhla
teprve r. 1920, od té doby jí konzumenti dávají přednost. Při jejím rozšíření je stále
nejlépe placenou mandarinkou. Malý až střední strom, málo vzrůstný, beztrnný,
atraktivního kompaktního vzhledu s rozložitou korunkou, kterou si udržuje sám bez
zvláštního zasahování, s velkým počtem středně velkých tmavě zelených kopinatých listů,
ale širších a oválnějších než u středozemní mandariny. Odolnější vůči nízkým teplotám
než středozemní mandariny. Úrodný, ale mívá střídavou plodnost, patrně díky eventuálním
výkyvům teplot v období nasazování květů, které ovlivní tvorbu plodů, protože nejsou
zčásti samosprašné. Pro kvalitní plody však potřebuje opylovače stejně jako 'Dancy'
nebo 'Kinnow', nejlépe tanželo 'Orlando' nebo pomerančovníky 'Marrs' či 'Valencia'.
Květy menší, bílé, ve shlucích i jednotlivé. Plody malé až střední, kulovité, 4-6 cm, s
malým nebo žádným krkem, na pólech spíše zploštělé. Oplodí hladké, lesklé, sytě
oranžové, v chladnějších oblastech až tmavě oranžové, s papilami a silicemi, středně
silné, snadno loupatelné, dobře se vybarvuje i v tropech. Dužnina tmavě oranžová,
šťavnatá, velmi sladká a chutná, osvěžující chuti, má asi
11 snadno oddělitelných segmentů a semencový sloupek dutý. Zrají od října do ledna,
dobře drží na stromě, při sklizni nutno stříhat, zůstávají šťavnaté, ve Španělsku se
používá giberelin k prodloužení doby sklizně. Některé klony mají více semen, jiné jsou
bez semen, snadno se kříží, je jednou z rodičovských rostlin většiny tanžel, pochází z
ní řada dalších klementin, např.
'Nules' a 'Oroval'. Pro slabý růst je vhodná i pro pěstování v květináčích. Malá
velikost plodů je obchodní nevýhodou, doporučuje se ji pěstovat v úrodných oblastech,
aby plody byly co největší. Odrůda 'Fina' bývá uváděna jako její klon. Klony s příponou
SRA vznikly v korsické výzkumné stanici (SRA) v San Guilianu selekcí jiné marocké
odrůdy. Bohužel většina z nich produkuje výrazně menší plody než základní odrůdy.
Esbal ® Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Španělská odrůda, náhodná mutace klementiny 'Fina', nalezena r. 1966 v Saguntu u Valencie ve Španělsku. Strom vzrůstný, velký, hustě olistěný, bez trnů, větve krátké, hustě olistěné s listy typickými pro klementinu, brzy nastupuje do plodnosti. Plody v průměru 5 cm, zploštělé, o něco větší než u mateřské odrůdy, symetrické. Oplodí sytě oranžové se sklonem do červena, velmi jemné, snadno loupatelné, se zřetelnými siličnými žlázkami. Dužnina dobře vybarvená, velmi šťavnatá, dobré chuti a aroma, bez semen. Dobrými vlastnostmi jsou ranost, výborná chuť a vůně. Ve Španělsku dozrává v polovině října. Po dosažení plné zralosti plody špatně drží na stromě, mají sklon k pufnutí a jsou citlivé na poškození deštěm a větrem, údajně přitom není nutné hormonální ošetření. Na rozdíl od většiny ostatních klementin nepotřebuje při úrodě podepírat větve.
Oroval Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Oroval Clola-1
Pupečná mutace odrůdy 'Fina', objevena r. 1950 v Quart de los Valles blízko Valencie ve
Španělsku. Strom středně vzrůstný, vzpřímený, růst spíše do výšky, v mládí trnitý,
listy tmavě zelené, kopinaté, brzy nastupuje do plodnosti, velmi úrodný a raný, dozrává
na konci října, nepotřebuje opylovače, je samosprašný. Menší bílé květy ve shlucích i
jednotlivé. Plody větší (5,5 7- cm) než u většiny ostatních klementin, kulovité, na
pólech zploštělé, hmotnost 70 1- 30 g, oplodí tmavě oranžové, slabé, měkké, se
silicemi, citlivé na poškození deštěm. Dužnina oranžová, jemná, šťavnatá (až 50 %), s
kyselejší chutí, obsah cukrů 8,8 %‚ kyselin 1,3 %, bezsemenná nebo s malým počtem
semen. Dozrává 3 týdny před odrůdou 'Nules', při sklizni nutno stříhat, jsou l- i
plody ponechány na stromě, brzy pufnou.
Commune Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Cassar, Clementina Fina, Clementine, Commune 92, Commune ISA, Commune SRA 63, del terreno, Giamarchi, Land Clementine, Seedless Clementine, Sin hueso, Sodea, SRA
Nejrozšířenější základní středomořská odrůda klementiny, existuje pod mnoha názvy a
klony, některé jsou ranější, jiné pozdnější. Je nejistého původu, někteří botanikové se
domnívají, že jde o náhodný semenáč středozemní mandariny, jiní ji považují za hybrid
středozemní mandariny či pomerančovníku s bigarádií 'Granito' nebo jí přisuzují
orientální původ z čínské tanžeriny
'Canton'. Další autoři uvádějí, že by se mohlo jednat také o křížence mezi mandarinou a
pomerančovníkem, proto ji nazývají také
"mandarancio". Byla vyseta na začátku 20. století páterem Clementem Rodierem, hlavním
hospodářem zemědělské misie pro sirotky "Padri di S. Spirito" (otcové svatého ducha) v
Misserghinu u Oranu v Alžíru, který ji nalezl a po němž je pojmenována, do pěstování
byla uvedena Dr. Trabutem. Do Kalifornie se dostala r. 1914. Prvního úspěchu dosáhla
teprve r. 1920, od té doby jí konzumenti dávají přednost. Při jejím rozšíření je stále
nejlépe placenou mandarinkou. Malý až střední strom, málo vzrůstný, beztrnný,
atraktivního kompaktního vzhledu s rozložitou korunkou, kterou si udržuje sám bez
zvláštního zasahování, s velkým počtem středně velkých tmavě zelených kopinatých listů,
ale širších a oválnějších než u středozemní mandariny. Odolnější vůči nízkým teplotám
než středozemní mandariny. Úrodný, ale mívá střídavou plodnost, patrně díky eventuálním
výkyvům teplot v období nasazování květů, které ovlivní tvorbu plodů, protože nejsou
zčásti samosprašné. Pro kvalitní plody však potřebuje opylovače stejně jako 'Dancy'
nebo 'Kinnow', nejlépe tanželo 'Orlando' nebo pomerančovníky 'Marrs' či 'Valencia'.
Květy menší, bílé, ve shlucích i jednotlivé. Plody malé až střední, kulovité, 4-6 cm, s
malým nebo žádným krkem, na pólech spíše zploštělé. Oplodí hladké, lesklé, sytě
oranžové, v chladnějších oblastech až tmavě oranžové, s papilami a silicemi, středně
silné, snadno loupatelné, dobře se vybarvuje i v tropech. Dužnina tmavě oranžová,
šťavnatá, velmi sladká a chutná, osvěžující chuti, má asi
11 snadno oddělitelných segmentů a semencový sloupek dutý. Zrají od října do ledna,
dobře drží na stromě, při sklizni nutno stříhat, zůstávají šťavnaté, ve Španělsku se
používá giberelin k prodloužení doby sklizně. Některé klony mají více semen, jiné jsou
bez semen, snadno se kříží, je jednou z rodičovských rostlin většiny tanžel, pochází z
ní řada dalších klementin, např.
'Nules' a 'Oroval'. Pro slabý růst je vhodná i pro pěstování v květináčích. Malá
velikost plodů je obchodní nevýhodou, doporučuje se ji pěstovat v úrodných oblastech,
aby plody byly co největší. Odrůda 'Fina' bývá uváděna jako její klon. Klony s příponou
SRA vznikly v korsické výzkumné stanici (SRA) v San Guilianu selekcí jiné marocké
odrůdy. Bohužel většina z nich produkuje výrazně menší plody než základní odrůdy.
Nules Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Clementina Nules, Clemenules, de Nules, di Nules, Gorda de Nules, Nulera, Nules 4n, Nules AM, Nulesina, Reina, Reyna, Victoria
Přirozená pupečná mutace odrůdy 'Fina', vznikla r. 1953 v Nules v oblasti Castellón de la Plana blízko Valencie ve Španělsku, kde je nejpopulárnější a tvoří 35 % úrody klementin, rozšiřovat se začíná i v Jihoafrické republice, Argentině, Uruguayi a Chile. Strom středně vzrůstný, hustě olistěný, bez trnů, s otevřenou kulovitou korunou, listy kopinaté, tmavě zelené. Menší bílé květy ve shlucích i jednotlivé. Plody kulovité až obvejčité, středně velké (5,5 7- cm), hmotnost 80 1- 30 g, vynikající kvality jako všechny klementiny. Oplodí sytě oranžové, jemně narůžovělé, hrubé, středně silné, zrnité, dužnina šťavnatá (až 50 %), sladká, chutná, semen má málo nebo žádná. Pro dosažení kvalitních plodů je vhodné provést probírku násady tak, aby v jednom trsu nebyly víc jak 3 plody. Dozrávání plodů na přelomu listopadu až prosince několik dní před mateřskou odrůdou, při sklizni nutno stříhat, při komerčním pěstování se na začátku sezóny používá etylén k plnému vybarvení. Plody ztrácí chuť i kvalitu dlouhým ponecháním na stromě, mohou pufnout, doporučuje se ošetření giberelinem, pak vydrží do konce ledna na stromech. Kultivar náročný na teplotu, vhodný do teplých skleníků nebo do teplých bytů.
Corsica 2 Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Corsica #2, Ristorcelli 2
Mutace odrůdy ‘Fina', objevil ji René Ristorcelli r. 1962 v Rabatu v
Maroku. Strom kompaktního vzhledu, velmi úrodný, plody střední až
větší, dobře vybarvené, dužnina velmi sladká, má málo semen. Plody
středně velké (5-6cm), hmotnost 90-110 g, oplodí oranžové, hladké,
slabší (3-4 mm), dužnina velmi šťavnatá (až 42 %), semen má do 7.
Dozrává v prosinci.
Hernandina ® Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Clemenlate ®
Pozdní odrůda španělského původu, vznikla r. 1966 mutací klementiny 'Fina' v Picassentu u Valencie. Strom statného vzhledu snáší dobře deště jako 'Guillermina', listy tmavě zelené, špičaté, husté, má sklon ke střídavé plodnosti. Větve má tmavé až černé, křehké. Plody středně velké (6-7,5 cm), lehce zploštělé. Oplodí se vybarvuje později až o 2 měsíce, protože plody dozrávají v prosinci až lednu. Typické jsou zelené skvrny u stopky. Ve zralosti je červenooranžové, hladké, silné 3-3,5 mm, dobře loupatelné. Dužnina je tmavě vybarvená, vynikající, sladce nakyslé chuti a aroma, kyselin má málo, semencový sloupek je dutý. Je-li izolovaná od ostatních citrusů, semena nemá nebo jen málo, jinak 8-25. Pozdním vyzráváním prodlužuje konzumní údobí mandarin. Při sklizní nutno plody stříhat, nedají se dlouho skladovat, na stromě jsou sice vizuálně dobré, ale brzy ztrácejí kyselost a začínají vysychat (granulovat) a vyvolávají střídavou plodnost, proto se ve Španělsku již příliš nepěstuje. Atraktivní rostlina pro pěstování v květináčích, odolná vůči nízkým teplotám. Klon 'Clemenlate' je někdy uváděn jako samostatná odrůda.
Rubino Citrus clementina hort. ex Tan. Klementina
Středně vzrůstná pozdní odrůda, přirozená mutace kultivaru 'Commune' objevená v italské Kalábrii. Strom středního vzrůstu s hustou kulovitou korunou, bez trnů, velmi úrodný. Plody kulovité, menší (80 g), oplodí snadno loupatelné, měkké, sytě oranžové, zbarvené až do červena, z toho je odvozeno i její jméno. Dužnina pomerančové barvy, delikátní chuti a výborné kvality. Plody dozrávají v lednu až v únoru, dobře drží na stromě, ve vybraných oblastech až do konce června.
| < Předchozí | Další > |
|---|






