1. ÚVOD
Asimina je zajímavá severoamerická rostlina, jejíchž vysokých užitných vlastností si už před staletími všimli původní obyvatelé Ameriky, taktéž první osadníci a kolonizátoři Nového světa si jí považovali pro výživné, velmi chutné a z původních severoamerických ovocných rostlin největší ovoce, které jim pomáhalo přežít v obtížných podmínkách osídlovaného kontinentu.
Má široké spektrum odrůd, na jejichž výběru z volné přírody se podíleli již původní obyvatelé a později i evropští přistěhovalci.
Na dvě století upadla v zapomnění, zájem o ni znovu vzrostl na přelomu 19. a 20. století, tento zájem se ještě více zvýšil ve dvou předchozích desetiletích.
Je to rostlina nenáročná na prostředí a pěstitelské zásahy, díky obsahu přírodních pesticidů je navíc plně odolná vůči široké škále chorob a škůdců.
V našich podmínkách je schopna růst a plodit na velké části území naší republiky, protože svými ekologickými požadavky pro růst a vývoj se podobá jabloním.
Bezproblémové pěstování a nezvyklá exotická chuť plodů nám tolik vzácná, ji předurčuje k tomu, aby se rychle stala oblíbenou mezi ovocnáři a laickou veřejností. Pro zajímavý vzhled během celého roku a vysokou estetickou hodnotu by se mohla stát i mezi zahradníky vyhledávanou dřevinou pro zahradní a krajinářskou tvorbu
1. 2. CÍL PRÁCE
Cílem této bakalářské práce je shromáždit dostupné informace z literatury a elektronických zdrojů o problematice jejího pěstování u nás i jinde ve světě tak, aby byly vhodným podkladem pro mne, jelikož chci získané informace využít při pěstování a popularizaci této zajímavé rostliny u nás, ale i pro všechny ostatní, kteří by se chtěli s jejím pěstováním blíže seznámit nebo se mu v budoucnu věnovat.
Práce pojednává o botanické a biologické charakteristice rostliny. Zachycuje historii jejího objevení pro ovocnářské využití, vývoj šlechtění a změny odrůdové skladby.
Popisuje požadavky na množení, pěstování a vhodné pěstitelské zásahy pro zdárný růst a vývoj.
3. LITERÁRNÍ ČÁST
3.1 Botanická a biologická charakteristika Asimina triloba (L.) Dunal
3.1.1 Botanická charakteristika
Rozsáhlá čeleď Annonaceae má 126 rodů a 1200 druhů. (UHER, 2001). Podle jiných zdrojů až 216 rodů a 2300 druhů. (Herbarium WU. 2006). Dostupný z WWW: < http://herbarium.botanik.univia.ac.at/>). Pocházejících zejména z tropů . Pro chutné a vysoce ceněné ovoce se pěstují druhy rodu Annona, Uvaria a Asimina.Velmi chutné plody mají zejména druhy:
Annona cherimola Mill (láhevník šeroplodý; čirimoja; custard-apple; chérimolier; Cherimoya; chirimoyo)
Annona squamosa L. (láhevník šupinatý; sugar-apple; sweetsop-anon;Atis; sitafal; araticum; Seetha Payam; anón; pomme-canelle; annone écailleuse; Sűβsach; Rahmapfel; Schuppen annone; Zucherapfel; ata; anona blanca; fruta del conde)
Annona atemoya (Annona squamosa x Annona cherimoa) (atemoya)
Annona muricata L. (láhevník měkoostný obecný; soursop; guanabana; Graviolá; Sauersack; Stachelannone; cachiman épineux; corossol épineux )
Annona reticulata L. (láhevník síťovaný; bullock's-heart; coeur de boeuf; annone réticulée; Netzannone; Ochsenherz; corazón de buey; mamán; anona corozón)
Annona diversifolia Safford (láhevník různolistý; ilama)
Annona purpurea Moc. et Sesse (láhevník nachový; soncoya; atier; têtede négre; anona rosada; manirote; turague; toreta)
Rollinia deliciosa Saff. (rolinia lahodná; birika; condón; cachimán; biribarana; Schleimapfel; wild sweetsop; cachiman créme; cachiman mantagne)
a
Asimina triloba (L.) Dunal (muďoul trojlaločný; pawpaw; american custard-apple; west virginia banana; indiana banana; asiminier; Pawpaw asimini). (ŠAMLA, 1993; VALÍČEK, 1989; Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>; Purdue University. 2005.
U nás jsou dostupné pouze plody některých Annon.
Rod Asimina je jediným mrazuvzdorným zástupcem jinak pouze v tropech zastoupené čeledi Annonaceae. Existuje 9 druhů. (Purdue University. 2005. Dostupný z WWW: )
Asimina angustifolia Raf.; syn. A. longifolia Kral; Pityothamnus angustifolius (Raf.)Small; (Slimleaf Pawpaw). Poléhavý keřík, květy růžové až červené. Roste na Floridě, Georgii a Alabamě. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina incana (Bartr.)Exell; syn. A.speciosa Nash; A. grandiflora Dunal; Pityothamnus incanus (Bartr) Small; (Woolly Pawpaw; Flag Pawpaw). Hustý keř, až 1,5 vysoký. Listy oválné, protáhlé 50 - 80 mm. Květy bílé až krémově žluté. Plody zeleno-žluté 50 - 80 mm. Roste na Floridě a Georgii. (KRŠKA, B., ONDRÁŠEK, I.., 2005; eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina x nashii Kral [A. angustifolia x A. incana]. Hybrid, drobný keř endemicky rostoucí na Floridě. Květy bílé, růžové, zřídka červené. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina obovata (Willd.) Nash; syn. A. secundiflora (Bartr.); Pityothamnus obovatus (Willd.); (Bigflower Pawpaw). Keř až malý strom 2 - 5 m. Listy kopinaté až oválné 40 - 100 mm. Květy žluto-bílé s citrónovou vůní. Plody žluto-zelené 50 - 90 mm. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina parviflora (Michx.) Dunal; syn. Orchidocarpum parviflorum (Michx.); (Smallflower Pawpaw; Small-fruited Pawpaw). Keř nebo nízký strom, štíhlý, až 6 m vysoký. Květ červeno-hnědý. Plod kulovitý 30 - 60 mm. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina pygmaea (Bartr.) Dunal; syn. Pityothamnus pygmeus; (Dwarf Pawpaw). Maximálně 3 metry vysoký keř, málo větvený. Květ kaštanové barvy, páchnoucí. Plod žluto-zelený 30 - 40 mm velký. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina reticulata Shuttlw. & Chapman; syn. A. cuneata Shuttlw ex A. Gray; Pityothamnus reticulatus (Chapman) Small; (Netted Pawpaw). Keř až 1,5 metru vysoký, hustý. Listy eliptické 50 - 80 mm. Plod zelený 40 - 70 mm. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina tetramera Small; syn. Pityothamnus tetramerus; (Fourpetal Pawpaw; Opossum Pawpaw). Keř 1 - 3 metry vysoký, nevětvený, několik větví vyrůstá od báze. Květ červený, páchnoucí. Plod žlutý 50 - 90 mm. (eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>)
Asimina triloba (L.) Dunal; syn Asimina glabra Horta ex C. Koch; Annona triloba Linnaeus; Annona. pendula Salisbury; Orchidocarpum arietinum Michaux; Porcelia triloba (Linnaeus) Persoon; Uvaria triloba (Linnaeus) Torrey & A. Gray; (Pawpaw; Common Pawpaw; Northern Pawpaw; Indiana Banana; Paw Paw; Northern Banana; Papaw) (. (KRŠKA, B., ONDRÁŠEK, I.., 2005.; eFloras. 2006. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>; Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Kromě 9 druhů rodu Asimina roste v severní Americe ještě dalších pět zástupců čeledi Annonaceae. Deeringothamnus rugelli (B.L.Robinson) Small a Deeringothamnus pulchellus Small, na jižní Floridě a Annona glabra L., Annona palustris L. a Annona squamosa L.okrajově jen v nejjižnější části Floridy. (Purdue University. 2005. Dostupný z WWW: )
Všechny druhy Asiminy mimo Asimina triloba (L.) Dunal a Asimina parviflora (Michx.) Dunal rostou pouze na Floridě a jižní části Georgie a Alabamy.
Asimina parviflora (Michx.) Dunal je rozšířená na jihovýchodě Spojených států od Texasu až po Virginii.
Asimina triloba (L.) Dunal roste na východním pobřeží i ve vnitrozemí ve státech Alabama, Arkansas, Georgia, Illinois, Indiana, Kentucky, Marylande, Mississippi, Missouri, New Jersey, North Carolina, Ohio, Pennsylvanie, South Carolina, Tennessee, Virginia, West Virginia, okrajově i ve státech Florida, Iowa, Kansas, Louisiana, Michigan, Nebraska, New York, Oklahoma, Texas, i kanadské Ontario a Québec. V posledních letech je však hojně pěstována i ve státech California a Oregon kde původně nerostla. Nejsevernějším státem kde se ve Spojených státech pokusně pěstuje je Minnesota patřící do zóny USDA 4 . (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>; Purdue University. 2005. Dostupný z WWW: )
V roce 1736 se prostřednictvím botaniků Johna Bartrama a Petera Collinsona dostala Asimina triloba (L.) Dunal do Anglie. Během 19. století se dostává do evropských botanických zahrad. Jako ovocný druh je introdukován do Evropy až od devadesátých let 20. století, poté co ve Spojených státech proběhly intenzivní výběry a vznikli nové kvalitní odrůdy. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
V Americe je pro asiminu používán název „Paw Paw" (čti pó pó). Český název vznikl v obrozenecké době a zní muďoul trojlaločný. Název Asimina triloba (L.) Dunal vznikl spojením indiánského názvu rostliny a latinského výrazu pro trojlaločný květ. (ANONYM, 2004; TEPLÍKOVÁ, 2005; Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Fosílie podobné Asimině z období pozdního miocénu se našly v Ney Yersey, z období eocénu pak v Coloradu, Mississippi, Texasu a Wayomingu. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
3.1.2 Biologická charakteristika
Asimina triloba (L.) Dunal pochází ze zalesněných temperátních humidních oblastí na východě USA. Je to opadavý keř nebo menší strom dorůstající výšky 3 - 10 metrů, v lesích se větví horizontálně a tvoří spodní etáž lesa, stromy často rostou ve shlucích, vzniklých z kořenových výmladků nebo rostlin vyklíčených z opadaných plodů. Na slunných místech rostou stromy vzpřímeně, mají pravidelnou korunu vejčitého nebo pyramidálního tvaru. Zpočátku má růst velmi pomalý, později středně bujný. Za vegetaci má dvě růstové periody. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>; Purdue University. 2005. Dostupný z WWW: ;)
Je to rostlina odolná a přizpůsobivá, roste i na půdách s vyšším obsahem vápníku, nejlépe se jí však daří v živných půdách s dostatkem vláhy a organických živin. (TEPLÍKOVÁ, 2005)
Kůra je u mladých rostlin hnědá, hladká, později vrásčitá. Dřevo měkké, křehké, porézní o hustotě 400 kg/m³. Jádro světle žluto-zelené, dřevo bílé až šedo-bílé. Průměr kmene až 800 mm. Dřevo nemá průmyslové využití. Kůru používali původní obyvatelé Ameriky jako surovinu pro pletení sítí.Pupeny 4 milimetry velké, kryté hnědým chmýřím . Květní pupeny jsou kulaté , pupeny vegetativní protáhlé. Velké listy s krátkou stopkou, jsou jednoduché, celokrajné, dlouhé 120 až 300 mm, široké 80 až 120 mm, sytě zelené, před opadem žloutnou a hnědnou. (TEPLÍKOVÁ, 2005)Kvete na jaře na loňském dřevě postupně po dobu až 6 týdnů, takže vždy zůstane alespoň část násady nepoškozena jarními mrazíky, proti kterým jsou navíc částečně odolné. Trojlaločné květy se objevují ještě před rašením listů, jsou velké 50 až 80 mm, zprvu nazelenalé rychle se však zbarvují hnědě až purpurově. Květy jsou obou pohlavní, velké množství tyčinek tvoří kolem pestíku hustý chomáč. Pyl ale nedozrává ve stejné době jako blizna a k opylení je nutná další rostlina. Pro specifický zápach nejsou opylovány včelami, ale ostatním hmyzem, částečně i větrem. Květy vyrůstaji jednotlivě na loňském dřevě a postupně vykvétají. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)Po opylení tvoří podle odrůdy 1 až 9 plodů, ve velikosti asi 20mm, část opadne a zůstává shluk 2 až 5 plodů. Do konce července plody pomalu rostou, pak růst zastavují, proběhne druhá růstová perioda, od konce srpna se rychle zvětšují a postupně dozrávají. Plody dosahují hmotnosti 20 až 450 gramů , mají válcovitý, oválný, někdy mírně zahnutý tvar, jsou 80 až 130 mm dlouhé, 30 až 50 mm široké. Plody mají tenkou a hladkou, zelenou až žlutou pokožku v plné zralosti s hnědými až černými skvrnami, obsahují 10 až 15 černých, plochých, ledvinovitých semen ve dvou řadách, velkých až 30 mm. Dužnina má krémovou konzistenci, je žlutá, zlatá nebo oranžová, zřídka bílá nebo máslově nažloutlá. Výživná hodnota je vysoká, obsahuje také velké množství vitamínů a minerálních látek, zejména vápníku a železa. Chuť je směsí jahod, banánů, ananasu a manga. Po banánech voní také zralé plody, které jsou lehce oddělitelné od stopky. Uvádí se, že větší plody jsou chutnější než malé, a oranžové chutnější než žluté nebo bílé. Patří mezi největší jedlé ovoce z planých druhů severní Ameriky, v posledních letech získává na oblibě pro svou výbornou exotickou chuť. Ovoce se nedá dlouho skladovat, vydrží 2 až 3 dny, v chladničce asi 2 týdny, tenká pokožka a měkká dužnina brání delší přepravě. (BELLINI, et al. 1992b, 2000)Stromy jsou navíc velmi dekorativní po celou dobu vegetace a jsou vhodné jako okrasné do parků a zahrad. ((TEPLÍKOVÁ, 2005.
3.2 Ekologické požadavky pro růst a vývoj Asiminy
V přirozených podmínkách rostliny vytvářejí keře nebo menší stromy tvořící spodní etáž listnatých lesů na hlubokých, úrodných, na humus bohatých půdách s dostatkem vláhy v údolí řek.
Snáší pokles teplot v době vegetačního klidu hluboko pod bod mrazu, v USA je jejich výskyt ohraničen klimatickým pásmem USDA zóna 5, kde klesá teplota až na -25ºC. Je to velmi houževnatý a přizpůsobivý druh. Pro zdárný vývoj vyžadují pokles teploty pod bod mrazu nejméně na dobu 400 hodin, (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>;) obvykle je však tato doba na území USA 1000 - 1500 hodin.(ANONYM, 2004.) Raší pozdě a květy nakvétají po dobu několika týdnů takže nejsou ohrožovány jarními mrazy, suma bezmrazých dnů je od 140 do 160 dní. (BELLINI, et al. 1992b; Kentucky State University. 2005).Jsou náročné na vláhu, srážky by měli činit nejméně 800 mm a to hlavně na jaře a v létě v průběhu růstových period, semena nesmí při klíčení přeschnout. Mladé rostliny jsou velmi náročné na vláhu, je vhodné stínit pro zabránění poškození listů popálením. Rostliny tříleté a starší už nejsou slunečním zářením vážněji poškozovány. Na slunném stanovišti tvoří korunu pyramidálního tvaru, ve stínu roste spíše do šířky. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)Výsadba je možná pouze v době před rašením, aby nebyly listy poškozeny sluncem, v prvních letech se doporučuje přistínění i po výsadbě na trvalé stanoviště. Nutná je také ochrana před větrem, který zvyšuje odpar a poškozuje velké listy. Větrem můžou být poškozeny také větve, protože dřevo je měkké a křehké.
Kořenový systém je velmi chudý na kořenové vlášení. Koření hluboce, proto vyžaduje kvalitně a hluboko zpracovanou půdu, mírně kyselou, pH 5,6 až 7. Ale snáší i vyšší obsah aktivního vápníku. Chlorózou trpí zřídka. Kladně reaguje na kořenovou i mimokořenovou výživu a vyšší obsah organické hmoty v půdě. Je citlivá na nízkou půdní i vzdušnou vlhkost a vysušující větry. (TEPLÍKOVÁ, 2005; Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Nesnáší těžké a zamokřené půdy a také půdy zasolené, kde hůře roste. Polní pokusy s účinkem vápna na růst a příjem makroelementů u asiminy zavlažované vodou s vyšším obsahem sodíku prokázaly příznivý vliv Ca na fyzikální vlastnosti půdy. Přidáním vápenatých složek se příjem N, P, a K více než zdvojnásobil, růst bočních větví se zvýšil o 60 - 73% a jejich průměr o 68 - 87 %. (PICCHIONI, G.A.; GRAHAM, C.J.; ULERY, A.L., 2004)
3.3 Základní pěstované odrůdy, způsob jejich pěstování a množení
3.3.1 Přehled odrůd
V severní Americe jsou známy desítky odrůd Asiminy triloba (L.) Dunal , některé jsou velmi staré, okolo 30 odrůd zmiňuje již literatura na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. V různých sbírkách, arboretech, botanických zahradách a především množitelských školkách nachází následující odrůdy:
Adam's Secret
Arkansas Beauty
Belle
Betty Wirt
Blue Ridge
Buckman
Cheatwood
Cheely
Collins
Cox's Favorite
Davis
Dr. Potter
Duck
Duckworth A
Duckworth B
Early Best
Early Cluster
Early Gold
Endicott
Estil
Fairchild
Ford Amend
G - 2
Gable
Glaser
Hann
Hengst
Holtwood
Hope's August
Hope's September
Ithaca
Jack's Jumbo
Jumbo
K 8-2
Kercheval
Ketter
Kirsten
Kurle
Lady - D
LA Nativa
Lawvere
Little Rosie
Long John
IXL
Lynn's Favorite
M - 1
Mango
Marshall
Martin
Mary Foos Johnson
Mason/WLW
Middletown
Mitchell
Mudge
NC - 1
Osborne
Oswald
Overleese
PA - Gold
PA - Golden 1; 2; 3; 4
Prolific
Propst Early
Rappahannock
Rebecca's Gold
Rees
Roach
SAA Overleese
SAA Zimmerman
Schriber
Scott
Shannondale
Shenandoah
Sibley
Silver Creek
Sue
Sunflower
Sunglo
Susquehanna
Sweet Alice
Sweet Wirginia
Talbot
Taylor (dvě odlišné odrůdy stejného jména)
Taytwo (někdy také Taytoo)
Tiedke
Tollgate
Uncle Tom
Van Der Bogart
Vena
Wells
White
Wilson
Zimmermann
Větší část odrůd má pouze krajový význam, nebo jsou zastoupeny ve sbírkách, případně používány pro další šlechtění. Komerčně je rozšířeno okolo 30-ti odrůd.
3.3.2 Hlavní pěstované odrůdy a odrůdy rozšířené v ČR
′Belle′
Velké plody, těžké až 450 g.
′Convis′
Selekce ze sbírky Corwina Davise. Plody velké, těžké až 400 g. Dužnina žlutá. Zraje počátkem října (Michigan).
′Davis′
Selekce z přírody Corvin Davis 1959. Plody až 450 g těžké a 12 cm dlouhé, průměrně však okolo 110 g těžké. Pokožka zelená, dužnina žlutá s velkými semeny. Plody se dobře skladují v chladírnách. Zraje v prvním týdnu v říjnu (Michigan).
′Ford Amend′
Selekce ze semenáče neznámého původu Ford Amend 1950 Portland (Oregon). Plody středí, 100 až 150 g těžké. Pokožka zeleno-žlutá, dužnina oranžová. Zraje koncem září (Oregon), jinde o něco dřív než Sunflower. Odrůda není dostupná.
′Georgia′
Italská samosprašná odrůda. V severní Itálii v okolí Turína zraje od konce srpna do poloviny září. Plod silně aromatický, obsahuje průměrně 10 semen. Dužnina žlutooranžová, velmi dobré chuti a tropické vůně. Odrůda je patentově chráněna a je dostupná jen v omezeném počtu rostlin, nesmí se množit.
′IXL′
Hybrid odrůd Overleese x Davis. Plody velké, dužnina žlutá. Zraje v polovině října (Michigan).
′Kirsten′
Hybrid Taytwo x Overleese. Vyšlechtil Tom Mansell, Aliquippaa (Pennsylvania). Tato odrůda by se dala s obtížemi sehnat.
′Lady-D′
Plody těžké okolo 300 g.
′Lynn's Favorite′
Selekce ze semenáču ve sbírce Corwina Davise. Dužnina žlutá s velmi dobrou chutí. Odrůda pojmenována po manželce šlechtitele. Zraje v druhém týdnu října (Michigan).
′Mango′
Selekce z přírody Major Collins, 1970, Tiflon, (Georgia). Plody velké, pokožka a dužnina žlutá, chuť podobná mangu. Mohutná rostlina s bujným růstem.
′Mary Foos Johnson′
Ze sběru v přírodě od Milo Gibsona vybrala paní Mary Foos Johnson, Willamette šlechtitelská stanice Auroe (Oregon). Plody velké, pokožka žlutá, dužnina nažloutlá. Zraje první týden v říjnu (Michigan). Odrůda není dostupná.
′Mason/WLW′
Selekce z přírody Ernest J. Downing, 1938, Mason (Ohio). Odrůda není dostupná.
′Mitchell′
Selekce z přírody Joseph W. Hickman, 1979, Jefferson Counrty (Illinois). Plody střední s intenzivní chutí, obsahují málo semen.
′NC - 1′
Hybrid Davis x Overleese. Vyšlechtil R. Douglas Campbell, Ontario (Canada). Plody velké, až 340 g těžké, obsahují málo semen. Pokožka žlutá, tenká, citlivá na otlak, dužnina žlutá. Velmi ranná odrůda. Zraje začátkem září (Kentucky), v polovině října (Ontario/Canada).
′Overleese′
Selekce z přírody W. B. Ward, 1950, Rushville (Indiana). Plody velké, až 300 g těžké, 3 až 5 v trsu. Dužnina žlutá, s výraznou chutí, obsahuje málo semen. Ranná odrůda. Zraje začátkem září (Kentucky), od počátku října (Michigan).
′PA - Golden 1 - 4
Ze sbírky Georgie Slate vybral John Gordon, 1982, Amherst (New York). Pokožka žlutá, dužnina zlatá. Velmi ranná odrůda. Zraje v polovině září (New York).
′Prolific′
Selekce Corwin Davis, v polovině osmdesátých let, Bellevue (Michigan). Plody střední, průměrně 200 až 225 g těžké. Pokožka i dužnina žlutá, velmi dobrá chuť. Ranná odrůda. Zraje v první dekádě září (Michigan).
′Rappahannock′
Nová odrůda, patentována v roce 2004. Vyšlechtil R. Neal Peterson, Blend Experimental Farm (Kentucky). Plody střední, oválného souměrného tvaru, obsahují semena do 7% váhy plodu. Dužnina sytě žlutá, pevnější, lépe se skladuje. Příjemná, dlouhotrvající a velmi sladká chuť. Listy mají zvláštní tvar, na spodní straně řapíku mají svislé žebro, které listy podpírá v horizontální rovině. Zraje v polovině září (Kentucky).
′Rebecca's Gold′
Selekce J. M. Riley, 1974, (California), ze semen od Corwina Davise, Bellevue (Michigan). Plody střední, ledvinovitého tvaru, těžké 85 - 170 g. Dužnina žlutá.
′SAA Overleese′
Selekce z výsevů Overleese John Gordon, 1982, Amherst (New York). Pokožka zelená, dužnina žlutá, obsahuje málo semen. Zraje v polovině října (New York).
′SAA Zimmerman′
Ze sbírky G. A. Zimmermana vybral John Gordon, 1982, Amherst (New York). Plody středně velké, 170 - 230 g těžké. Žlutá pokožka i dužnina, obsahuje málo semen.
′Shenandoah′
Nová odrůda, patentována v roce 2004. Ze semenáčů Overleese vybral R. Neal Peterson, Blend Experimental Farm (Kentucky). Plody velké, obsahují málo semen, do 7% váhy plodu. Osvěžující, příjemná a dlouhotrvající chuť, mírně sladká. Dužnina má pevnější konzistenci proti původní odrůdě Overleese, lépe se skladuje.
′Sibley′
Vznikla z odrůdy Sun-Glo. Plody těžké až 400 g. Pokožka i dužnina zlatá.
′Sunflower′
Selekce z přírody Milo Gibson, 1970, Chanute (Kansas). Plody až 225 g těžké, obsahují málo semen. Nažloutlá pokožka i dužnina, osvěžující chuť. Zraje v polovině září (Kentucky), v druhé dekádě října (Michigan), kde občas nestačí dozrát. Údajně samosprašná odrůda.
′Susquehanna′
Nová odrůda, patentována v roce 2004. Vyšlechtil R. Neal Peterson, Blend Experimental Farm (Kentucky). Velmi velké plody, obsahující semena pouze do 4% váhy plodu. Pokožka pevná, odolnější vůči otlaku, lépe se skladuje. Dužnina máslově žlutá, pevnější, strukturou podobná avokádu. Chuť příjemná, dlouhotrvající a velmi sladká. Pozdější odrůda. Zraje koncem září (Kentucky).
′Sweet Alice′
Vybral Homer Jacobs v arboretu Holden, 1934, Chanute (Ohio) semena pocházela ze státu West Virginia.
′Sweet Virginia′
Semenáč z odrůdy Marshall, (Michigan). Plody těžké 350 g. Pravděpodobně samosprašná.
′Taylor′
Odlišná od původní odrůdy Taylor vzniklé ve třicátých letech 19. století. Selekce z přírody Corwin Davis, 1968, Eaton Rapids (Michigan). Plody malé, až 7 plodů v trsu. Pokožka zelená, dužnina žlutá, chuť podobná odrůdě Davis. Zraje na počátku září (Kentucky), začátkem října (Michigan).
′Taytwo′
Někdy označována také jako Taytoo. Selekce z přírody Corwin Davis, 1968, Eaton Rapids (Michigan). Plody střední, až 280 g těžké. Světlezelená pokožka ve zralosti s růžovími skvrnami, dužnina žlutá, chutná. Zraje začátkem září (Kentucky), koncem první dekády října (Michigan).
′Tollgate′
Žlutá pokožka i dužnina s velmi dobrou chutí. Velké oválné plody, težké až 450 g. Zraje v začátkem října (Michigan).
′Wells′
Výběr z přírody Davis Wells, 1990, Salem (Indiana). Plody velmi velké, 340 až 400 g těžké, jiné zdroje uvádí naopak malé plody. Pokožka zelená, dužnina oranžová. Zraje v druhé dekádě září (Kentucky).
′Wilson′
Selekce z přírody Jahn C. Creech, 1985, Blafl Mountain - Harlan Country (Kentucky). Plody malé až střední, pokožka i dužnina žlutá.
3.3.3 Množení
3.3.3.1Generativní množení
Množení výsevem semen je velmi jednoduché a levné, ale zdlouhavé. Semenáče navíc nezaručují zachování kvality mateřské rostliny. Genetickou cestou dochází k výrazným variacím populace. Velmi vysoké procento semenáčů navíc vykazuje pozdní plodnost, což je nevhodné zejména při pěstování v okrajových oblastech výskytu. Semenáče plodí nejdříve v 5. až 6. roce. (MRÁZOVÁ, 2006; WALTER, 1997) . U nás oveřený nastup kvetení v 8 roce Arboretum v Novém Dvoře u Opavy.
Stratifikace může proběhnout dvěma způsoby. Při tzv. mokré stratifikaci se semena ihned po dovozu smíchají s rašelinou, nechají se promrznout a přenesou se do skleníku na teplo. (WALTER, 1997) Můžou se také část zimy uskladnit v rašelině ve skleníku a druhou polovinu zimy ve sněhu. Po přenesení do tepla semena okamžitě klíčí, některá klíčí již ve sněhu.
Druhým způsobem je tzv. suchá stratifikace. Semena vybraná z plodů se očistí, ošetří proti houbovým chorobám a jsou s vlhkou rašelinou umístněny do polyethylenových sáčků ke stratifikaci. Semena nesmí v žádném případě zaschnout. Stratifikace probíhá při teplotě 0 až 5ºC po dobu 60 až 100 dní. Skarifikace semen není nutná. Stratifikovaná semena se vysévají do hloubky 2,5 centimetru, do mírně kyselého lehčího substrátu. Výsev se dělá do vysokých kontejnerů, případně na trvalé stanoviště, protože hluboce koření a je citlivá na přesazování a případné poškození kořenů. V nízkých květináčích roste znatelně pomaleji, dochází k deformacím kůlového kořene. Klíčí 45 - 90 dnů,. Při optimální teplotě 24 až 29ºC klíčí 2 až 3 týdny.
Nejdříve rostou kořeny. Nadzemní část začíná růst při teplotě 24 - 29ºC po 2 měsících, při teplotě 29 - 32ºC asi o dva týdny dřív, stonek nemá děložní listy (hypogeální klíčení). Při zastínění je klíčivost vyšší. Některé semena vyklíčí až druhým rokem po výsevu.
V prvních dvou letech rostou převážně kořeny, až po vytvoření dostatečné kořenové soustavy, roste ve větší míře část nadzemní. Když rostliny dorostou 10 až 20 centimetrů jsou přesazeny do květináčů 10 x 10 x 36 centimetrů, kde se pěstují dokud nedosáhnou výšky 0,5 až 1 metr a síly asi půl centimetru vhodné ke štěpování.
Klíčící a mladé rostliny musí být stíněny před sluncem a chráněny před větrem.
Jako podnože se používala směs semen různých odrůd, v posledních letech ve Spojených státech probíhají pokusy o vhodnosti jednotlivých odrůd jako podnoží. Konkrétně vliv podnoží PA - Golden a Sunflower na plodnost u odrůd PA - Golden, Sunflower, Shenandoah a K 8-2. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>).
3.3.3.2Vegetativní množení
K vegetativnímu množení se používají polodřevnaté řízky. Řízky 15 centimetrů dlouhé se třemi listy u kterých se redukovala listová plocha (Obr. 14), se ošetří stimulátorem, zapíchají do směsi rašeliny s pískem v poměru 1:1; udržuje se teplota 24 - 30ºC a vysoká vzdušná vlhkost. Řízky koření obtížně a úspěšnost je nízká v řádu procent. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>).
Dříve se hojně používalo množení kořenovými řízky, kořenovými odkopky a hřížením, všechny tyto způsoby jsou obtížné a nezaručuje odpovídající výsledky, kvůli špatnému zakořeňování a obtížnému přesazování. V současnost je rozšířená metoda in vitro, pomocí explantátů z listů (podle postupů vyvinutých pro množení Annon). (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>).
Pro přiblížení plodnosti se ušlechtilé odrůdy roubují na vhodné podnože. Nejčastěji se používá očkování a roubování Forketovým způsobem (Obr. 15), ale i do rozštěpu či za kůru. Rostliny dovážené k nám z USA jsou štěpovány Forketovým způsobem nebo Anglickou kopulací v době od ledna do září.
3.3.4 Šlechtění a výzkum
Převážná většina odrůd vznikla selekcí z přírody nebo semenáčových výsadeb. Cílené šlechtění začalo na přelomu 18. a 19. století, kdy se vybíraly vhodné klony a pracovalo se na zlepšení kvality plodů. Genetický materiál je prozkoumán pouze u 19 odrůd používaných komerčně. Starší odrůdy a rostliny s původních porostů nejsou prozkoumány vůbec, mohou být důležitým zdrojem genetického materiálu pro další šlechtění. Na šlechtění, výzkumu ale i popularizaci pěstování se významně podílí Kentucky State University. (Kentucky State University. 2005).
Pracuje se na vylepšení nedostatečně propracované agrotechniky pěstování, hnojení, zavlažování a ochrany před škůdci a chorobami. Díky tomu se Asimina triloba (L.) Dunal stává moderním ovocným druhem a stoupá její význam v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.
Pro zachování genofondu vznikly od roku 1993 v třinácti lokalitách USA kolekce pro jejich udržení, výzkum a další šlechtění, podobné kolekce vznikli také v Číně a Chile. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Významný šlechtitel Neal Peterson se s asiminou seznámil během studií v roce 1975, zaujala jej natolik, že začal shánět informace a shromaždovat staré odrůdy ze sbírek pěstitelů Buckmana, Fairchilda a Zimmermana. Zároveň začal se šlechtěním nových odrůd. Po dvaceti letech vyselektoval z 1500 semenáčů tři nové odrůdy, ′Rappahannock′, ,′Shenandoah′, ′Susquehanna′. Na trh je uvedl v roce 2004. Tyto odrůdy mají pevnější slupku plodů, i dužnina je pevnější, máslovitá. Plody jsou odolnější vůči otlakům, lépe se skladují a transportují. To usnadňuje jejich prodej mimo oblast produkce. Neal Peterson se i nadále věnuje šlechtění dalších vhodných odrůd. V roce 2007 by měl na trh uvést další dvě odrůdy. (Peterson Pawpaws. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.petersonpawpaws.com/>)
3.3.5 Pěstování
3.3.5.1 Pěstování v severní Americe
Historie
Asiminu trilobu (L.) Dunal objevil Desotos při své expedici do údolí řeky Mississippi v roce 1541. Rychle se stala díky velkému a výživnému ovoci důležitou pro první osadníky. Brzy si všimli rozdílů ve velikosti a kvalitě plodů a začali cíleně vybírat rostliny s největšími a nejchutnějšími plody.
Před tím ji hojně používali jako potravinu Indiáni, kteří už před příchodem Evropanů Asiminu cíleně pěstovali a prováděli výběr rostlin s většími plody.
Na další dvě století byla Asimina triloba (L.) Dunal zapomenuta, než ji do přírodopisu Caroliny (Natural history Carolina) zařadil botanik Mark Catesby. V posledních letech získává ve Spojených státech opět na popularitě, díky svým vlastnostem se však začíná ve větší míře pěstovat i komerčně. V USA se množení asiminy věnuje na 50 firem. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Pěstování
Mladé rostliny se pěstují na trvalém stanovišti, kde se štěpují nebo probíhá předpěstování v kontejnerech. Pěstování v kontejnerech má několik výhod
- nedochází k poškození kořenů při přesazování ze školky na trvalé místo
- mladé rostliny se lépe stíní, než v polních podmínkách
- díky intenzivnější péči při pěstování v kontejnerech rostliny lépe rostou a dříve nastupují do plodnosti
Tyto výhody potvrdila série pokusů kdy byl zkoumán vliv substrátu, teploty a hnojení na klíčení a růst. Při pokusu bylo použito čtyř různých substrátů ( zahradnický substrát ProMix; další substrát byl směsí drcené borové kůry a písku v poměru 6:1, třetí substrát tvořil písek a vláknitá rašelina v poměru 1:1 a čtvrtý borová kůra, písek a vláknitá rašelina v poměru 4:1:1), klíčení probíhalo ve všech substrátech obdobně a klíčivost byla okolo 80 %. Během pokusu se rostliny od velikosti tří listů každý týden přihnojovaly vodou s rozpustným hnojivem o poměru živin N:P:K (20:8,6:16,6) s přídavkem stopových prvků. K hnojení se používalo roztoků o třech různých koncentracích a to 0 %, 0,005 % a 0,01 % . Po 140 dnech bylo provedeno zhodnocení. Z výsledků vyplívá, že nejvyšší počet listů, celkovou sušinu i výšku, dosáhly rostliny v substrátu ProMix a v substrátu tvořeném směsí písku a rašeliny v poměru 1:1, při hnojení nejvyšší, tedy 0,01 % koncentrací hnojiva v zálivce. V odděleném pokusu se sledoval vliv působení spodního tepla na klíčení rostlin. Průměrné výšky 10 cm dosáhly rostliny při teplotě 24ºC za 79 dnů. Při teplotě 32ºC za 69 dnů. Navíc rostliny klíčící při teplotě 32ºC, měly o 30 % více listů, celkovou listovou plochu o 94 % vyšší, sušina byla vyšší dokonce o 104 % a výška rostlin o 32 %, také obsah chlorofylu byl o 38 % vyšší než u rostlin klíčících při nižší teplotě. (POMPER, K.W.; LAYNE, D.R.; JONES, S.C.; KWANTES, M.G., 2002)
Nástup plodnosti u semenáčů je nejdříve v pátém roce, při výšce 1,8 metru. Plodnost lze uspíšit vegetativním množením. Štěpování se provádí na podnože staré 1 až 3 roky. Štěpované rostliny plodí třetím rokem. U mladých rostlin je doporučována redukce plodů.
Přesazování je obtížné, přesazovat lze jen na jaře před začátkem vegetace, pozdější přesazení již nemusí rostlina přežít - dochází k šoku a rostlina již dále neroste v případě poškození balu muže i uhynout. Půdu je třeba před výsadbou zpracovat hlubokou orbou, zapravit dostatečné množství organické hmoty, doplněné o zásobní hnojení. Výsadba do jámy dostatečně hluboké a široké, naplněné kvalitní ornicí nebo kompostem, při výsadbě je důležitá dostatečná závlaha. Spon 5,5 x 2 metry, orientace řádků S↔J. Okolí sazenic je vhodné mulčovat slámou nebo posekanou trávou. Řady se udržují mulčováním nebo aplikací herbicidů v bezplevelném stavu, meziřadí je zatravněno pro usnadnění pojezdu techniky. Dostatek vláhy je zajišťován kapkovou závlahou doplněnou o minerální výživu. Asimina pozitivně reaguje také na výživu listovou. Sklizeň pro přímou konzumaci je prováděna ručně probírkou, pro průmyslové zpracování pak šetrným setřásáním. Řez se provádí pouze výchovný, později pro udržení tvaru a velikosti koruny řez udržovací. Roubované rostliny většinou tvoří pravidelnou korunu. Nejpěstovanějšími odrůdami v USA jsou Overleese a Sunflower. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Jelikož se jedná o rostlinu téměř cizosprašnou, je nutné pěstovat minimálně dvě nepříbuzné rostliny, květy jsou opylovány hmyzem a větrem, násadu plodů lze zvýšit umělým opylením. Pokusy prokázaly, že pouze z 0,41% květů se vytvoří plody při přirozeném opylování, při ručním opylení tento podíl stoupá až na 17% (WILSON a SCHEMSKI, 1980). Květy zapáchají a nejsou navštěvovány včelami, proto se ve Spojených státech s úspěchem používá pro přilákání hmyzích opylovačů rozvěšení hnijících kousků masa na rostlinách. Americkou odrůdu Little Rosia tvoří jen malé plody, ale lze ji použít jako dobrého opylovače. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>)
Škůdci a choroby
Eurytides marcellus - škodlivé jsou housenky živící se listy
Omphalocera munroei - škodlivé jsou housenky živící se listy
Talponia plummeriana - škodlivé jsou housenky poškozuje květní stopky
Zygophila jamaicensis - škůdce poškozující listy rostlin v Japonsku
Skvrnitost listů způsobují houbové choroby
Mycocentrospora asiminae
Rhopaloconidium asiminae
Phyllosticta asiminae
Tyto choroby nepoškozují výrazněji plody.
Plody se živí divoká zvířata, ptáci a hmyz.
(BELLINI, et al., 1992b)
3.3.5.2 Poznatky z pěstování v České republice
Historie
První rostliny se do Česka dostaly na jaře roku 1992 dovozem z Itálie a USA. V posledních třech letech existuje několik prodejců i v ČR. Jedná se o rostliny z dovozu. Nabídka semen se objevila ještě o několik let dříve.
Pěstování
Dle zkušeností našich pěstitelů je Asimina triloba (L.) Dunal rostlina odolná a přizpůsobivá našim klimatickým podmínkám. Bez problémů snáší delší dobu vegetačního klidu než ve své domovině. Je prokázáno, že krátkodobě, ale opakovaně během zimy snesla pokles teploty až na - 32ºC, a ani dlouhodobé poklesy teplot k - 10 až - 15ºC ji vážně nepoškozují. Dochází pouze k omrznutí nedostatečně vyzrálých konců letorostů v délce 30 až 50 mm. V našich podmínkách ukončuje vegetaci dříve než naše ovocné dřeviny. Neprokázaly se výrazné odchylky v mrazuvzdornosti u jednotlivých odrůd dostupných v ČR a to ani u odrůd pozdních. (MRÁZOVÁ, 2006)
Případná zimní poškození lze omezit cíleným hnojením pro lepší vyzrávání dřeva. V ČR probíhají také pokusy s použitím epibrasinollidu. Obalování kmene, případně celé rostliny má smysl pouze v prvním roce po výsadbě, v dalších letech není nutné. Je vhodné chránit místo roubování a okolí kmene nakopčením pro případ extrémních mrazů. Jako závažný problém v našich podmínkách se ukázalo poškození způsobené mrazovými puklinami na kmeni vzniklé v předjaří v době, kdy v noci klesá teplota ještě hluboko pod bod mrazu, ale dny jsou slunečné a výrazně teplejší. Proto je důležité chránit kmen před osluněním, nejlépe deskou nebo umělohmotným chráničem z jihu. Bílení vápnem se neosvědčilo. Muďoul v našich podmínkách není příliš náchylný k jarním mrazíkům, raší poměrně pozdě, v průběhu dubna se současně pozvolna zvětšují květní i vegetativní pupeny. (MRÁZOVÁ, 2006)
Asi měsíc po začátku zvětšování pupenů začíná kvetení, květy nakvétají postupně i několik týdnů. Růstové pupeny začínají růst později. Zkušenosti ukázaly, že pokles teploty na - 5ºC v dubnu roku 2005 neměl vliv na poškození pupenů, došlo pouze k pozastavení a oddálení rašení asi o 10 dnů. (MRÁZOVÁ, 2006)
Řez v našich podmínkách není nutný. Provádí se pouze výchovný pro zapěstování koruny, později průklest a zmlazovací řez pro podporu tvorby letorostů, které nesou květní pupeny. Muďoul snáší řez dobře. Nejvhodnější doba k řezu je po první růstové periodě, kdy se zakrátí přerostlé výhony, nebo před rašením v době kdy, již v noci nemrzne.
Přírůstky za vegetaci u nás jsou až 80 centimetrů což je mnohem víc než v Michiganu, kde jsou pouze 20 - 30 centimetrové. Tady velmi záleží na optimálním stanovišti pro rostliny. Např. na Jižním Slovensku nárust do 10cm letos možná více. V okolí Prahy nárust i 80cm. Letos první perioda u Overleese již 60cm a stále roste.
Plody se v průběhu září skokově zvětšují. Protože převážnou část sortimentu v ČR tvoří rannější odrůdy, plody vyzrávají bez problémů. Když plody v září dosáhnou konečné velikosti, jsou schopny dozrát bez ztráty kvality i mimo strom za přidání ethylenu (např. uzavření do sáčku s jablkem) v průběhu 7 až 10 dní. Do plodnosti vstupují už tříleté roubovance. (MRÁZOVÁ, 2006)
V našich podmínkách se podařilo dovést do plodnosti odrůdy Davis, Georgia, Overleese, Sunflower a jiné. Podle zkušeností lze u nás sklidit z desetileté rostliny pěstované v květináči 5 až 7 kilogramů plodů, u rostlin ve volné půdě až 15 kilogramů ovoce, které se velikostí ani kvalitou neliší plodům vypěstovaným ve Spojených státech. Semenáče se u nás do plodnosti dovést nepodařilo, navíc ze zkušeností s výsevy semen pro šlechtění ve Spojených státech, je většina semenáčů pozdních a pro naše podmínky nevhodných. (MRÁZOVÁ, 2006)
Choroby a škůdci
Choroby v našich podmínkách Asiminu triloba (L.) Dunal nenapadají, dochází pouze k poškození listů popálením, případně houbovými chorobami v souvislosti se vzdušnou vlhkostí. (MRÁZOVÁ, 2006)
Muďoul není napadán ani běžnými škůdci (mšice, červci, svilušky apod.). Nebezpečnými se ukázaly slimáci požírající rašící očka i velké listy a celé výhony mladých rostlin. (ČERNOCH, 2006). Také škody okusem, zejména zajíci mohou být při nedostatku jiné potravy značné. Plody konzumuje hmyz i ptactvo.
3.3.5.3 Pěstování ve světě
Pro svou výbornou chuť je Asimina oblíbená mezi spotřebiteli a konzumenty v Japonsku, Austrálii a Novém Zélandě.
V Evropě jsou největší pěstební plochy v Itálii, kde mimo produkci ovoce probíhá i množení a šlechtění nových odrůd (′Georgia′ ; ′Prima 1216′ ). (ČERNOCH, 2006; MRÁZOVÁ, 2006). Před dvěma lety začalo Asiminu množit několik drobných pěstitelů z oblasti kolem řeky Neretvy v Chorvatsku.
Velkou expanzi zaznamenává v Číně, pěstování a výzkumu se věnuje mnoho výzkumných pracovišť a univerzit na Ukrajině (Jalta, Oděsa), na černomořském pobřeží (Batumi; Kuban; Krymsk; Soči; Suchumi) i kontinentální části Ruska, v Arménii, Bělorusku, Gruzii, Moldávii, Kazachstánu, až po uzbecký Taškent.
Asi nejmohutnější rozvoj pěstování v posledních letech nastal v mnoha státech jižní Ameriky. Ve vinorodých oblastech Brazílii (Vale do Sao Francisco; Vale dos Vinhedos; Serra Gaucha), Urugvayi, ale zejména v podhůří Kordiller v Argentině, Chile a Ekvádoru. Odrůdová skladba je podobná jako ve Spojených státech, komerčně je však využíváno ještě více odrůd než v USA, protože podmínky pro pěstování jsou zde lepší. (BALGOVÁ, 2005; KUBIK, 2005).
Širší odrůdová skladba od velmi ranných až po pozdní odrůdy umožňuje průběžnou sklizeň až po dobu tří měsíců a lepší využití skladovacích a zpracovatelských kapacit. V Argentině se šlechtí i nové odrůdy vhodnější pro tamní podmínky, v Chile navíc probíhá i udržovací šlechtění, pro zachování genofondu původních severoamerických odrůd. V Ekvádoru a Chile jsou nahrazovány sady jabloní právě asiminou, pro její nízké nároky na prostředí i pěstování a vyšší finanční výnos. (KUBIK, 2006).
3.4 Možnosti využití plodů
3.4.1 Chemický, kosmetický a farmaceutický průmysl
Asimina obsahuje acetogeniny, je to komplex několika látek - asimicin; bullatacin; bullatacinon a trilobicin, které působí jako přirozené pesticidy s vysokou účinností na širokou škálu škůdců i chorob. Protože se jedná o celý komplex látek, nehrozí nebezpečí vzniku imunity vůči těmto látkám ze strany škůdců. Z výzkumů prováděných v letech 1990 - 1992 vyplynulo, že nejvíce účinných látek obsahují růstové vrcholy, zejména kořenů, jen o něco nižší je obsah u nezralého ovoce a semen. Nadále probíhají pokusy s získáváním a použitím těchto látek pro komerční využití. Ostatní nadzemní části obsahují značně menší množství acetogeninů (40 - 500x). Proto se zkoumá nejvhodnější způsob jejich získávání. Chemicky nejsou příliš stálé, proto nelze tyto látky vyrábět uměle. (ROTNAYAKE, S. , RUPPRECHT, J. K. , POTTER, W. M. AND McLANGHLIN, J. L., 1993)
Při zkoumání otakárka Eurytides marcellus se zjistilo, že své vajíčka klade pouze na některé listy. Při pokusech se srovnával obsah čtyř látek ve vrcholových a také dospělých listech asiminy (1. stimulátoru; 2. jeho izomeru; 3. flavonoidu rutinu a 4. nicotiflorinu). Během roku byly provedeny čtyři rozbory, na jaře byl obsah stimulátoru nejvyšší ve vrcholových listech, obsah rutinu byl ve stejné době velmi nízký až nulový, postupně však narůstal, nejvíce ho listy obsahovaly na konci léta. Otakárek vyhledával listy s nejvyšším obsahem stimulátoru a s nejnižším obsahem rutinu, zbylé dvě látky výběr příliš neovlivňovaly. Při skleníkovém pokusu s rostlinami v různém stádiu vegetace, motýli rozpoznali listy s nejnižším obsahem rutinu a na ty neomylně kladli svá vajíčka. (HARIBAL, M.; FEENY, P., 2003).
Výtažek z plodů je používán v kosmetickém průmyslu jako vyhlazující přísada do pleťových krémů.
Semena, kůra a listy obsahují acetogeniny, fenolové sloučeniny, proanthokyany, taniny, flavonoidy a aldehydy, nejvyšší obsah látek je v měsících červnu a červenci.
Obsahují účinné látky proti spále, meningitidě, streptokokovým infekcím. Zkoumá se jejich využití v léčbě karcinomu.
Tak jako u všech ostatních annon jsou všechny části rostlin mimo dužniny plodů jedovaté. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek je v semenech. Listy i plody můžou výjimečně způsobit alergickou reakci (kožní vyrážky, průjem a zvracení).
3.4.2 Potravinářský průmysl
Dužnina je sladká a výrazně voní, chutí připomíná směs exotického ovoce, manga, ananasu, mučenky, ale i hrušně nebo broskve.
Většinou se ovoce konzumuje čerstvé po odstranění semen a slupky. Pro pudinkovitou konzistenci v plné zralosti se dá dužnina vyjídat lžičkou přímo z plodu, je však nutné odstranit velká černá semena, jež jsou jedovatá a můžou způsobit zažívací potíže nebo alergickou reakci . (ANONYM, 2004; Peterson Pawpaws. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.petersonpawpaws.com/>)
Dřeň se dá použít do zmrzlin, dezertů, koláčů, pečiva a jako potravinový doplněk. V USA často zpracovávají dřeň do dětské výživy. Hodí se i do ovocných polev a omáček. Dužnina má vysoký obsah sušiny a je velmi vhodná na sušení. Dá se konzervovat, kandovat nebo použít na výrobu džemů a marmelád. Pro výraznou chuť a vůni se používají pro vylepšení chuti a vůně čajů, výrobků z jiného ovoce, nealkoholických nápojů i destilátů. Pro vysoký obsah cukru jsou vhodnou surovinou pro výrobu likérů a ovocných pálenek. (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: http://www.pawpaw.kysu.edu/).
Zmrazovat se můžou celé plody nebo zpracovaná dřeň. Zmrazenou dřeň si oblíbili ji dávno američtí prezidenti Georgie Washington (1732 - 1799) a Thomas Jefferson (1743 - 1826) a nechybí ani na stolech prezidentů současných.
Plody mají vysokou nutriční hodnotu, obsahují velké množství vitamínů, minerály P, Mg, S, Ca a Fe, mastné kyseliny, cukry. Jsou výživnější než jablka, hrušně, broskve i hrozny (Tab. III. a IV.). (Kentucky State University. 2005. Dostupný z WWW: )
Průmyslové využití je doposud omezeno malou trvanlivostí a obtížným skladováním na otlak citlivých plodů, což ztěžuje jejich transport a uchovatelnost. Proto se výzkum obrací i tímto směrem a snaží se vyšlechtit odrůdy s pevnější slupkou a dužninou méně náchylnou na otlaky. Výsledkem jsou nové perspektivní odrůdy ′Rappahannock′; ′Shenandoah′; ′Susquehanna′ šlechtitele Petersona, které tyto požadavky ve velké míře splňují. (Peterson Pawpaws. 2005. Dostupný z WWW: < http://www.petersonpawpaws.com/>).
Zralé plody produkují ethylen a CO2, u otrhaných sklizňově zralých plodů se při pokojové teplotě jejich produkce zvyšuje, vrcholu dosáhne třetí den po sklizni, poté se rapidně sníží v důsledku vyčerpání látek pro jejich tvorbu, v tu chvíli je dosažena plná konzumní zralost. V době nejvyšší produkce plody produkují 4,7 - 7,6 miligramů ethylenu a 220 - 239 miligramů CO2 [kg-¹ . h-¹]. (KOSLANUND, R.; ARCHBOLD, D.D.; POMPER, K.W., 2005)
4. ZÁVĚR
V práci je zachycena botanická a biologická charakteristika asiminy, její požadavky pro růst a vývoj, pěstované odrůdy, způsob pěstování a množení.
Severoamerická ovocná dřevina Asimina triloba (L) Dunal roste ve své domovině v údolí velkých řek. Je to jediný mrazuvzdorný zástupce čeledi Annonaceae. Má podobné požadavky jako naše jabloň. Má tedy všechny předpoklady proto, aby u nás dobře prosperovala v nejteplejších regionech ČR a obohatila stávající sortiment netradičního ovoce. Velmi důležítá je informace o potřebné vegetační sumě tepla. Severní oblasti (Ontário Kanada) pěstování asiminy mají tuto sumu jen kolem 2250°C s délkou bezmrazového období jen 120 - 150 dnů což u nás odpovídá cca 500 - 600m.n.m. Jižní oblasti rozšíření mají sumu tepla větší než 3500°C a jsou ještě teplejší než naše nížiny se sumou tepla vetší než 2800°C. Vegetační suma tepla je počítána od 1.4 do 7.10 - podle amerického vzoru. I v subtropech kvete asimina v květnu - letos ověřeno v San Franciscu ( Kalifornie)
V praxi se ukázalo, že jde o rostlinu velmi přizpůsobivou a odolnou, která kromě dostatečné závlahy, hnojení a ochrany před mrazem v prvním roce po výsadbě nepotřebuje žádnou zvláštní péči (řez, ochrana před škůdci a chorobami apod.), přesto nese chutné ovoce exotické chuti, kvalitou, množství i velikostí srovnatelným s plody v její domovině. Kromě zmíněných ovocnářských oblastí bez problémů roste všude tam kde se pěstují jabloně.
Je to vhodná rostlina pro drobné pěstitel, velké množství odrůd s rozdílnou dobou dozrávání zaručuje, že si vybere každý zájemce. V oblastech kde jsou podmínky opravdu nevhodné se dá pěstovat i v přenosných kontejnerech se zimním uskladněním ve vhodnějších podmínkách, i při tomto způsobu nese solidní úrodu. Na trhu se navíc objevila zaručeně samosprašná odrůda, takže není nutné mít více rostlin pro vzájemné opylení, i když je to vhodnější pro vyšší násadu plodů.
5. RESUME
Tato práce se zabývá především rostlinou muďoul trojlaločný (Asimina triloba (L) Dunal) a okrajově i příbuzným druhům a čeledím. Popisuje zde původ, geografické rozšíření, biologickou a botanickou charakteristiku, spolu s ekologickou charakteristikou pro zdárný růst a vývoj. Samostatná kapitola pojednává o existující odrůdové skladbě, blíže se věnuje odrůdám pěstovaným komerčně pro produkci ovoce a odrůdám pěstovaným v podmínkách České republiky. Poslední kapitola se věnuje využití plodů a částečně i jiných částí rostliny zejména v potravinářském, ale i chemickém, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Celkově se dá říct, že asimina patří pro své nízké nároky na pěstování, odolnost vůči mrazu, chorobám a škůdcům mezi nové perspektivní ovocné rostliny.
This work deals mainly with the problem of the plant Assimina triloba (L) dual and marginally with related species and sections. It describes its origin, geographical expansion, geographical and botanical features, together with ecological characteristic for successful growth and phylogeny. The chapter concerns itself with existed species composition, it closer deals with species grown commercially for production of fruits
and species grown in conditions of Czech Republic. Last chapter deals with the use of the fruits and partly of other parts of the plant, as well, especially in nutritional, but also
chemical, cosmetic and pharmaceutical industry.
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. ANONYM. Asimina triloba: kralevic ovoce a favorit zahrad. Citrusy a jiné subtropické rostliny. 2004, roč. 4, č. 6, s. 3 - 11.
2. BALGOVÁ, Jana. RE: Informace o pěstování asiminy v Urugvayi a jižní Americe [elektronická pošta]. Message to: Petr Tichy. 20. Sep 2005 [cit. 2006-03-15]. Osobní komunikace.
3. BELLINI, E. et MONTANARI, D. L′Asimina triloba: una realtà per la frutticoltura amatoriale italiana. Frutticoltura esotica - L′informatore agrario. 2000, č. 1, s. 54 - 61.
4. BELLINI, E. et MONTANARI, D. La coltura dell′: Asimina (Asimina triloba) Annonacea per i climi temperami. Frutticoltura esotica - L′informatore agrario. 1992a, č. 38, s. 59 - 72.
5. BELLINI, E. et MONTANARI, D. La coltura dell′: Asimina in Italia esperienze maturate a faenza. Frutticoltura esotica - L′informatore agrario. 1992b, č. 45, s. 51 - 64.
6. ČERNOCH, Zdeněk. RE: Odrůdy dostupné v České republice [elektronická pošta]. Message to: Petr Tichy. 23. Apr 2005 [cit. 2005-12-28]. Osobní komunikace.
7. ČERNOCH, Zdeněk. RE: Nové odrůdy asiminy v Česku [elektronická pošta]. Message to: Petr Tichy. 2. Mai 2006 [cit. 2006-05-12]. Osobní komunikace.
8. HARIBAL, M.; FEENY, P. Combined roles of contact stimulant and detterrents in assessment of host-plant duality by ovipositing Zebra swallowtail butterflies. Journal of Chemical Ekology. 2003. ISSN 0098-0331.
9. HIEKE, K. Praktická dendrologie: jehličnany - listnaté dřeviny (do písmene G). Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978. s. 255.
10. CHANDLER, W. H. et BROWN, D.S. Deciduous orchard. University of Kalifornia. s. 415 - 416.
11. JACKSON, D. I. et LOONEY, N.E. Temperate and Subtropical Fruit Produktion. CABI Publishing.
12. KOSLANUND, R.; ARCHBOLD, D.D.; POMPER, K.W. Pawpaw [Asimina triloba (L.) Dunal] fruit ripening. I. Ethylene biosynthesis and production. Journal of the American Society for Horticultur Science. 2005. ISSN 0003-1062.
13. KRŠKA, B.; ONDRÁŠEK, I. Subtropické ovoce: vybrané druhy. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. ISBN 80-7157-906-8.
14. KUBIK, Vladimir. RE: Asimina triloba v Brazílii a jižní Americe [elektronická pošta]. Message to: Petr Tichy. 12. Okt 2005 [cit. 2006-03-15]. Osobní komunikace.
15. KUBIK, Vladimír. RE: Oblasti pěstování asiminy v Andách, odrůdy, plochy [elektronická pošta]. Message to: Petr Tichy. 4. Feb 2006 [cit. 2006-03-15]. Osobní komunikace.
16. MRÁZOVÁ, Lenka. RE: Zkušenosti s pěstováním asiminy v podmínkách České republiky [elektronická pošta]. Message to: Petr Tichy. 20. Mar 2006 [cit. 2006-04-14]. Osobní komunikace.
17. NAKASONE, H.Y. and PAULL, R.E. Tropical fruits. Wallingford, 1998.
18. PICCHIONI, G.A.; GRAHAM, C.J.; ULERY, A.L. Gypsum effects on growth and macroelement uptake of field-grown Asimina triloba (Pawpaw) irrigated with low-saline, sodic water. Hortscience. 2004. ISSN 0018-5345.
19. POMPER, K.W.; LAYNE, D.R.; JONES, S.C.; KWANTES, M.G. Growth enhancement of container-grown pawpaw sedlings as influenced by media type, root-zone temperature, and fertilization regime. Hortscience. 2002. ISSN 0018-5345
20. RAY, P. K. Breeding tropical and subtropical fruits. Publishing House, 2002, ISBN 3 - 540 - 42855 - 0
21. ROTNAYAKE, S.; RUPPRECHT, J.K.; POTTER, W.M.; McLANGHLIN, J.L. Evaluation of the Pawpaw Tre, Asimina triloba, asa Comercial Source of the Pesticidal Annonaceuous Acetogenins. Hortscience.Journal of Economic Entomology. 1992.
22. ŠAMLA, J. Subtropy: pěstitelské praktikum A. Brno: Edice CITRUSÁŘ, 1993. s. 82 - 88.
23. ŠAMLA, J. Subtropy: pěstitelské praktikum B. Brno: Edice CITRUSÁŘ, 1994. s. 132 -133.
24. TEPLÍKOVÁ, J. Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): tropické ovoce do našich zahrad. Svět exotických rostlin. 2005, roč. 5, č. 6, s. 27 - 28.
25. UHER, J. Biologie rostlin: úvod do fylogeneze vyšších rostlin. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. ISBN 80-7157-538-0.
26. VALÍČEK, P. a kolektiv. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1989. s. 143. ISBN 80 - 200 - 0000 - 3
27. WALTER, V. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Nakladatelství Brázda, 1997. 2., aktualizované vydání. s. 65. ISBN 80-209-0268-6
7. ELEKTRONICKÉ ZDROJE
1. eFloras. eFloras [online]. 2006. [cit 2006-05-06]. About the eFloras. Dostupný z WWW: < http://www.efloras.org/>
2. Herbarium WU. Herbarium WU [online]. Viena 2006. [cit 2006-05-12]. About the Herbarium WU. Dostupný z WWW: < http://herbarium.botanik.univia.ac.at/>
3. Kentucky State University. Pawpaw Information Web Site [online]. Frankfurt. 2005 [cit. 2005-06-15]. About the Kentucky State University. Dostupný z WWW: < http://www.pawpaw.kysu.edu/>
4. Peterson Pawpaws. Peterson Pawpaws [online]. Harpers Ferry. 2005. [cit. 2006-01-04]. About the Peterson Pawpaws. Dostupný z WWW: < http://www.petersonpawpaws.com/>
5. Purdue University. Purdue University [online]. West Lafayette. 2005. [cit. 2005-06-24]. About the Purdue University. Dostupný z WWW:
